Deníky 1933-1941 : chci vydat svědectví. I
Autoři
- Hodnocení knihy
Více o knize
V mnohých ohledech nezastupitelné Klempererovo svědectví vyniká přesností, historickou předvídavostí i citlivou psychologií postav a nevyhýbá se sebekritice ani humoru. Žid Klemperer z asimilované rodiny vzdělanců si v Denících vyměňuje role s filologem a romanistou Klempererem a při psaní záznamů se rád zabývá proměnami jazyka Třetí říše, jež názorně vysvětluje a přiřazuje jim skrytý význam. Málokteré dílo vzbudilo tak mimořádný ohlas jako deníky Victora Klemperera, které ve dvou svazcích z let 1933–1941 a 1942–1945 zachycují přesným a výmluvným způsobem pronásledování Židů v Německu za nacistické krutovlády z pohledu oběti. Klemperer, protestant ze vzdělané židovské rodiny, profesor romanistiky v Drážďanech, se poté, co byl jako osoba režimu z rasových důvodů nepohodlná zbaven všech funkcí, penzionován a přežíval v chudobě a nucené izolaci jen díky tomu, že žil ve smíšeném manželství, poté, kdy mu byl zamezen i vstup do knihoven a on nemohl pokračovat v romanistických studiích, rozhodl zaměřit svou pozornost výlučně na zachycování každodenního, neustále se stupňujícího nacistického teroru vůči židovskému obyvatelstvu v Drážďanech. Deníky vznikaly neúnavným, stylisticky nezvykle vybroušeným zaznamenáváním událostí, příkoří a individuálního teroru mezi obyčejnými lidmi a jsou strhujícím sociologickým, psychologickým i historickým svědectvím doby. „Bez přehánění lze … konstatovat, že vydání deníkových záznamů Viktora Klemperera z dob nacistické totality představuje na poli memoárové literatury jeden z nejvýznamnějších nakladatelských počinů posledních let.“ Tomáš Bavorovský, Host, 1/2003