Série
Více o knize
Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.
Nákup knihy
Neúplnost: důkaz a paradox Kurta Gödela, Rebecca Goldstein
- Jazyk
- Rok vydání
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Velmi dobrá
- Cena
- 639 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Rebecca Goldstein
- Vydavatel
- Dokořán
- Rok vydání
- 2005
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8073630575
- ISBN13
- 9788073630577
- Série
- Velké objevy
- Kolekce
- Velké objevy
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Historické téma, Historie, Skutečné příběhy, Životopisy, Věda & Matematika, Filosofická tématika, Filosofie, Věda, Matematika, Příběhy ze života, Vídeň, Logika, Životopisy myslitelů, Matematici
- Původní název
- Incompleteness: The Proof and Paradox of Kurt Gödel
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.