Cesta ke šťastnému dětství

Empatická výchova ve světle nejnovějších poznatků o mozku a emocionálním vývoji dítěte. Jak vychovávat dítě, aby bylo šťastné a aby se harmonicky rozvíjelo? Jak blahodárně působit na jeho rozvoj? Mohu nechat dítě před usnutím plakat? Mohu dítěti občas uštědřit pohlavek, nebo je i pouhé plácnutí přes zadek pro dítě škodlivé? O těchto otázkách bylo již napsáno mnoho knih a pojednání, knížka věhlasné francouzské pediatričky Catherine Gue­gue­nové, která se ve Francii stala okamžitě po vydání bestsellerem, je ovšem ojedinělá – nabízí totiž nový pohled na výchovu opírající se jak o praktické zkušenosti lékařky a matky, tak o nejnovější vědecké poznatky v oblas­ti výzkumu mozku, jež zcela zpochybňují tradiční představy o výcho­vě. Mnozí rodiče dnes intuitivně cítí, že tradiční autoritativní výchovné pojetí je již přežité, a kloní se k nenásilnému, citlivému přístupu založenému na empa­tickém vztahu s dítětem. Nyní se jim do­s­tá­vá do rukou publikace, která objasňuje přímou souvislost mezi prostředím, ve kterém dítě vyrůstá, a zráním celé jeho osobnosti a především jeho mozku. Malé dítě je křehké, tvárné a ovlivni­telné. Atmosféra, v níž žije, je pro jeho budoucí život určující. První roky jeho života, od početí do šesti až sedmi let, představují skutečně základy, na nichž se buduje celá lidská existence. Zkušenosti se vztahy, které dítě zažije během těchto prvních let, se stanou rozhodujícími. Během tohoto období prochází ještě nezralý mozek bouřlivým vývojem. Vy­značuje se udivující plasticitou, která mu umožňuje zaznamenávat všechny prožitky, ať už pozitivní či negativní. Vše, co dítě prožívá, je tedy zásadně ovlivňuje. Autorka nám přístupnou a srozumitelnou formou vysvětluje, jak se v souvislosti se zráním mozku utváří dětská emocionalita, jak se rodí vztah dítěte k sobě samému, proč může být pro dítě obtížné ovládat a řídit své emoční a citové reakce a jak se postupně v atmosféře důvěry, otevřenosti a bezpečí formuje jeho vztah k druhým. Zároveň popisuje, jak a za jakých příznivých podmínek se dítě po­stupně učí rozpoznávat a zvládat vlast­ní emoce a přijímat emoce druhých, jak se vyvíjí jeho schopnost vcítění, jakož i schopnost rozlišování, organizace, pláno­vá­ní a samozřejmě i tvořivosti. Kniha ukazuje, jak rodič může při­spívat k harmonickému růstu dítěte, čím naopak jeho optimální rozvoj a zrání (mnoh­dy nevědomě) brzdí a blokuje, a zá­roveň přináší praktické rady, jak se po­stavit ke konfliktním situacím, jež ve vzta­hu rodiče s dítětem zákonitě nastávají. Knížka se ve Francii okamžitě po svém vydání zařadila mezi nejprodávanější a nej­žádanější publikace na téma výchovy.