Thomas d. Ansembourg Knihy

Jak vychovávat dítě k harmonickému a šťastnému životu? Jak ovlivnit jeho vývoj? Kniha renomované francouzské pediatričky Catherine Gueguenové přináší nový pohled na výchovu, který kombinuje praktické zkušenosti autorky s nejnovějšími vědeckými poznatky o vývoji mozku a emocí. Rodiče dnes často cítí, že tradiční autoritativní přístup je zastaralý a hledají citlivější, empatický způsob výchovy. Publikace objasňuje, jak prostředí ovlivňuje osobnost a vývoj mozku dítěte. První roky života, od početí do šesti až sedmi let, jsou klíčové pro formování lidské existence. Dítě prochází bouřlivým vývojem, jehož plasticita mu umožňuje zaznamenávat pozitivní i negativní zážitky. Autorka srozumitelně vysvětluje, jak se utváří dětská emocionalita, jak se dítě učí ovládat své reakce a jak se v atmosféře důvěry a bezpečí formují jeho vztahy s ostatními. Kniha také přináší praktické rady, jak přistupovat k konfliktům v rodičovství a jak podporovat harmonický růst dítěte. Po svém vydání se kniha stala bestsellerem a vyhledávanou publikací na téma výchovy ve Francii.

Kniha, která byla přeložena do šestadvaceti jazyků a prodala se ve více než 500 000 výtiscích ve Francii, patří k nejžádanějším psychologickým rádcům v oblasti komunikace a seberealizace. Autor se obrací na ty, kteří se snaží zbavit potřeby zalíbit se a vycházet vstříc potřebám druhých na úkor sebe sama. Klade otázky, jak se naučit vyjadřovat své pocity autenticky, bez strachu, a v souladu se svými základními potřebami. Zkoumá, jak se oprostit od závislosti na mínění ostatních a strachu z odmítnutí, a jak se naučit naslouchat sobě i druhým. Mnozí věří, že pro udržení vztahů musí zapomenout sami na sebe a odříznout se od svých pocitů. Často se domníváme, že lásku si zasloužíme pouze tehdy, když děláme to, co chtějí druzí. Tímto způsobem se zbavujeme odpovědnosti za své prožitky a dáváme ostatním moc rozhodovat o našem štěstí. Být skutečně sám sebou znamená riskovat ztrátu lásky druhých, což nás vede k popírání vlastních potřeb. Ignorováním sebe sama nejen omezujeme své prožitky, ale také se stáváme bezcennými pro ostatní. Kniha se zaměřuje na to, jak se osvobodit od násilné komunikace a naučit se nenásilné vyjadřování emocí a tužeb.

Autor mezinárodního bestselleru Přestaňte být hodní, buďte sami sebou ve své nové knize objasňuje myšlenkové návyky a vzor­ce, které nás vězní a systematicky nám brání v dosažení toho, co všichni hledáme, tedy vnitřní pohodu a štěstí. Nebla­hé návyky, představy, přesvědčení a rozpo­ruplné nároky, které nám vštípila výchova, nazývá nevědomými pastmi na štěstí. Tyto vnitřní překážky, které vězí hluboko v na­šem nitru, jsou o to mocnější, že si je neuvědomujeme. Abychom se těchto svazu­jí­cích mechanismů zbavili a nastoupili cestu osobní proměny a zrání, musíme je v sobě nejprve odhalit a porozumět jim. Dokud si nepřiznáme, že jsme v zajetí růz­ných vnitřních pastí, nemůžeme se z nich vysvobodit ani pochopit, jak jsme se v nich vlastně ocitli. Cesta k poznání sebe sama není vždy snadná ani pohodlná, neboť od nás vyžaduje, abychom se vzdali řady iluzí a sebeklamů, ať už o sobě nebo o lidech ko­lem nás, které nás provázejí od dětství. Zkrátka abychom se mohli začít učit být štastní, musíme se nejprve odnaučit mnohému z toho, co do nás – často v dobré víře – rodiče, škola či společnost vložili.

„Ich bin unfähig, glücklich zu sein“, „Man muss mit dem zufrieden sein, was man hat“, „Mehr habe ich auch nicht verdient“, „Wenn ich nur mehr Geld, einen Partner, einen anderen Job hätte.“ - im Laufe unseres Lebens gewinnen wir Überzeugungen, die uns davon abhalten, die Möglichkeiten unseres Lebens auszuschöpfen und wirklich glücklich zu werden. Thomas d'Ansembourg schildert in diesem Buch, wie aus diese Überzeugungen entstehen, wie sie funktionieren und unser Denken und Handeln beeinflussen. Und er zeigt anhand von konkreten Beispielen, wie wir uns dieser Blockaden bewusst werden und sie mit Hilfe der Gewaltfreien Kommunikation überwinden können.

Beaucoup d'entre nous croient que, pour être heureux, il faut se sentir bien tout le temps et mener la vie de ses rêves. Cette erreur nous empêche de goûter pleinement les moments de joie. Et nous pouvons rester captifs longtemps de cette illusion... Des pièges anti-bonheur, Thomas d'Ansembourg en a cerné plusieurs, tant dans sa propre vie que dans celle des gens qu'il rencontre lors de ses conférences. Au fil des ans, il a analysé leurs mécanismes et leurs manifestations quotidiennes dans nos habitudes et nos façons de penser. A l'aide d'exemples concrets, il nous invite à en prendre conscience et nous propose des moyens pour nous en libérer. Une démarche essentielle pour vaincre nos difficultés et nos souffrances, et ressentir un bien-être intérieur de plus en plus fort.

Nous sommes souvent plus habiles à dire leurs quatre vérités aux autres qu'à leur exprimer simplement la vérité de ce qui se passe en nous. Nous n'avons d'ailleurs pas appris à tenter de comprendre ce qui se passe en eux. Nous avons davantage appris à être complaisants, à porter un masque, à jouer un rôle. Nous avons pris l'habitude de dissimuler ce qui se passe en nous afin d'acheter la reconnaissance, l'intégration ou un confort apparent plutôt que de nous exprimer tels que nous sommes. Nous avons appris à nous couper de nous-même pour être avec les autres. La violence au quotidien s'enclenche par cette coupure : la non-écoute de soi mène tôt ou tard à la non-écoute de l'autre, le non-respect de soi mène tôt ou tard au non-respect de l'autre. Cessez d'être gentil, soyez vrai ! est un seau d'eau lancé pour nous réveiller de notre inconscience. Il y a urgence à être davantage conscients de notre manière de penser et d'agir. En illustrant ses propos d'exemples percutants, l'auteur explique comment notre tendance à ignorer ou à méconnaître nos propres besoins nous incite à nous faire violence et à reporter sur d'autres cette violence. Pour éviter de glisser dans une spirale d'incompréhension, il s'agit de reconnaître nos besoins et d'en prendre soin nous-même plutôt que de nous plaindre du fait que personne ne s'en occupe. Ce livre est une invitation à désamorcer la mécanique de la violence, là où elle s'enclenche toujours : dans la conscience et le cœur de chacun de nous