Příliš pozdě zemřít mladý
Autoři
Parametry
Kategorie
Více o knize
Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií budou mít čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále. Jak dodává sám Ivo Pospíšil: „Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou.“
Nákup knihy
Příliš pozdě zemřít mladý, Vladimír Jurásek, Ivo Pospíšil
- Jazyk
- Rok vydání
- 2015
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Příliš pozdě zemřít mladý
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Vladimír Jurásek, Ivo Pospíšil
- Vydavatel
- BiggBoss
- Rok vydání
- 2015
- ISBN10
- 809060191x
- ISBN13
- 9788090601918
- Kategorie
- Hudba
- Anotace
- Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií budou mít čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále. Jak dodává sám Ivo Pospíšil: „Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou.“