Otevřené (b)rány ticha
Autoři
Parametry
Kategorie
Více o knize
Knihu povídek z Ostravska významné spisovatelky Lydie Romanské nejlépe charakterizuje tato část doslovu z pera Jana Trtílka: Je nedělní noc zvuků prostá a v ní doznívá Ticho. Tvé Ticho plné zvuků poznamenaných Ostravou. Drsných zvuků hutí, dolů, zvuků doléhajících k nám z harendy po vyfárání havířů, zvuků svatebního veselí, kde se jedí a následně dáví klobásy ze starého vysloužilého hornického koníka. Doznívá ve mně drsná zkušenost Štěpky na službě, nervózní ticho plné cinkání Ferdinových lahváčů; cítím zápach Janovské, jejích bércových vředů a mokvajícího masa pod špinavými obvazy. Doznívá ticho tak plné ohlušujícím hukotem požáru, který stále plál v duši Adama Synka. Doznívá hluk zápasu duchovna a tělesnosti, který důvěrně znám a také občas svádím. Doznívá ve mně Ticho, které stále čeká na píseň klarinetu, ale ona nepřichází. Přesto je v tom tichu zvuk klarinetu patrný. Ne tím, že by ho v tom tichu bylo slyšet, je patrný právě tím, že v tom tichu chybí. A tak je to i s významem a patrností lásky; tolik podob má ve Tvých knihách…
Nákup knihy
Otevřené (b)rány ticha, Lydie Romanská
- Jazyk
- Rok vydání
- 2017
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Otevřené (b)rány ticha
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Lydie Romanská
- Vydavatel
- Žár - Dušan Žárský
- Rok vydání
- 2017
- ISBN10
- 8086725928
- ISBN13
- 9788086725925
- Kategorie
- Česká próza
- Anotace
- Knihu povídek z Ostravska významné spisovatelky Lydie Romanské nejlépe charakterizuje tato část doslovu z pera Jana Trtílka: Je nedělní noc zvuků prostá a v ní doznívá Ticho. Tvé Ticho plné zvuků poznamenaných Ostravou. Drsných zvuků hutí, dolů, zvuků doléhajících k nám z harendy po vyfárání havířů, zvuků svatebního veselí, kde se jedí a následně dáví klobásy ze starého vysloužilého hornického koníka. Doznívá ve mně drsná zkušenost Štěpky na službě, nervózní ticho plné cinkání Ferdinových lahváčů; cítím zápach Janovské, jejích bércových vředů a mokvajícího masa pod špinavými obvazy. Doznívá ticho tak plné ohlušujícím hukotem požáru, který stále plál v duši Adama Synka. Doznívá hluk zápasu duchovna a tělesnosti, který důvěrně znám a také občas svádím. Doznívá ve mně Ticho, které stále čeká na píseň klarinetu, ale ona nepřichází. Přesto je v tom tichu zvuk klarinetu patrný. Ne tím, že by ho v tom tichu bylo slyšet, je patrný právě tím, že v tom tichu chybí. A tak je to i s významem a patrností lásky; tolik podob má ve Tvých knihách…