Více o knize
Archivní fond Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, v sobě mimo jiné ukrývá jednu úřední knihu hodnou zvýšené pozornosti. Tato kniha je smíšeného charakteru, neboť obsahuje opisy různých písemností šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu datovaných do let 1597–1618 a nejstarší (známý) dochovaný urbář polensko-přibyslavského panství z roku 1636. Předkládaná publikace přináší diplomaticko-paleografický rozbor pramene a jeho kritickou edici, ukazuje též možnosti jeho využití, přičemž hlavní pozornost věnuje urbáři. Je zdetak zahrnuto i pojednání o studiu urbářů v českých zemích (včetně nastínění významu urbářů pro výzkum dějin venkova) a představení dalších pramenů vhodných pro komparaci s předmětným polensko-přibyslavským urbářem. Nechybí ani kapitoly pojednávající o polensko-přibyslavském panství, vrchnostenské správě a organizaci hospodářství na panství v první polovině 17. století. Pro větší přehlednost jsou opisy písemností zpracovány také v tabulce formou stručných regestů a zahrnuta je i schematická mapa panství zachycující lokality z urbáře.
Nákup knihy
Smíšená úřední kniha polensko-přibyslavského panství: Urbář panství z roku 1636 a opisy zejdlicovských písemností z let 1597–1618., Martin Maxmilián L. Janda
- Jazyk
- Rok vydání
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká),
- Stav knihy
- Velmi dobrá
- Cena
- 269 Kč
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Jazyk
- česky
- Vydavatel
- Pavel Mervart
- Rok vydání
- 2018
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8074653005
- ISBN13
- 9788074653001
- Série
- Anotace
- Archivní fond Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, v sobě mimo jiné ukrývá jednu úřední knihu hodnou zvýšené pozornosti. Tato kniha je smíšeného charakteru, neboť obsahuje opisy různých písemností šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu datovaných do let 1597–1618 a nejstarší (známý) dochovaný urbář polensko-přibyslavského panství z roku 1636. Předkládaná publikace přináší diplomaticko-paleografický rozbor pramene a jeho kritickou edici, ukazuje též možnosti jeho využití, přičemž hlavní pozornost věnuje urbáři. Je zdetak zahrnuto i pojednání o studiu urbářů v českých zemích (včetně nastínění významu urbářů pro výzkum dějin venkova) a představení dalších pramenů vhodných pro komparaci s předmětným polensko-přibyslavským urbářem. Nechybí ani kapitoly pojednávající o polensko-přibyslavském panství, vrchnostenské správě a organizaci hospodářství na panství v první polovině 17. století. Pro větší přehlednost jsou opisy písemností zpracovány také v tabulce formou stručných regestů a zahrnuta je i schematická mapa panství zachycující lokality z urbáře.