Světlo ženy

Náhoda svede na pařížské ulici dohromady dvě hluboce zarmoucené bytosti – muže a ženu. Jejich setkání je setkáním lidí, kteří se navzájem sbližují díky bolestnému zážitku nenahraditelné ztráty. Ona i on jen spolu hledají způsob, jak překonat osamělost, jak se zachránit, a vzepřít se tak surovému osudu, které je připravil o jejich drahé... Šetrně kolem sebe našlapují v přesmutném tanci, a krok za krokem mezi nimi vzniká jemné pouto plné něhy... Ale jak říká, Michel hned zkraje příběhu: „Když se sejdou dvě beznaděje, může z toho sice vzniknout naděje, ale to je jen důkaz toho, že naděje je schopná všeho…“ Romain Gary napsal tento román pouhé tři roky před svou dobrovolnou smrtí. Přes smutek, jenž jím prostupuje, vyznívá především jako vášnivá oslava lásky, oné zvláštní „třetí dimenze“, kterou pro ženu a muže představuje život v páru.