Knihobot

Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby

Více o knize

S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie. Flexi praslovanských, prasrbských a novosrbských sloves ilustruje dvaadvacet paradigmatických tabulí s častými slovesy nepravidelnými a příkladovými slovesy pravidelnými. Do zvláštní složky flexe je vyčleněno kmenosloví, pojaté jako nauka o kmenových změnách. Podnětná je zejména druhá polovina knihy – slovotvorba. Tvoření slov zpracovala sorabistika dosud pouze synchronně – autor pro svůj výklad využil existující hornolužické a dolnolužické práce, slavistické publikace i etymologické slovníky jednotlivých slovanských jazyků. Významně doplnil několik nových starosrbských pramenů. Všechny historické doklady jsou opatřeny stránkovou citací, což pro příští badatele představuje snazší orientaci i prostor pro vlastní výklad jazykových jevů.

Vydání

Nákup knihy

Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby, Richard Bígl

Jazyk
Rok vydání
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Jazyk
česky
Vydavatel
Karolinum
Rok vydání
2019
Vazba
měkká
Počet stran
157
ISBN10
802464147X
ISBN13
9788024641478
Série
Anotace
S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie. Flexi praslovanských, prasrbských a novosrbských sloves ilustruje dvaadvacet paradigmatických tabulí s častými slovesy nepravidelnými a příkladovými slovesy pravidelnými. Do zvláštní složky flexe je vyčleněno kmenosloví, pojaté jako nauka o kmenových změnách. Podnětná je zejména druhá polovina knihy – slovotvorba. Tvoření slov zpracovala sorabistika dosud pouze synchronně – autor pro svůj výklad využil existující hornolužické a dolnolužické práce, slavistické publikace i etymologické slovníky jednotlivých slovanských jazyků. Významně doplnil několik nových starosrbských pramenů. Všechny historické doklady jsou opatřeny stránkovou citací, což pro příští badatele představuje snazší orientaci i prostor pro vlastní výklad jazykových jevů.