Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby
Autoři
Parametry
Kategorie
Více o knize
S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie. Flexi praslovanských, prasrbských a novosrbských sloves ilustruje dvaadvacet paradigmatických tabulí s častými slovesy nepravidelnými a příkladovými slovesy pravidelnými. Do zvláštní složky flexe je vyčleněno kmenosloví, pojaté jako nauka o kmenových změnách. Podnětná je zejména druhá polovina knihy – slovotvorba. Tvoření slov zpracovala sorabistika dosud pouze synchronně – autor pro svůj výklad využil existující hornolužické a dolnolužické práce, slavistické publikace i etymologické slovníky jednotlivých slovanských jazyků. Významně doplnil několik nových starosrbských pramenů. Všechny historické doklady jsou opatřeny stránkovou citací, což pro příští badatele představuje snazší orientaci i prostor pro vlastní výklad jazykových jevů.
Nákup knihy
Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby, Richard Bígl
- Jazyk
- Rok vydání
- 2019
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Vývoj lužickosrbského časování a slovotvorby
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Richard Bígl
- Vydavatel
- Karolinum
- Rok vydání
- 2019
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 802464147X
- ISBN13
- 9788024641478
- Kategorie
- Učebnice
- Anotace
- S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie. Flexi praslovanských, prasrbských a novosrbských sloves ilustruje dvaadvacet paradigmatických tabulí s častými slovesy nepravidelnými a příkladovými slovesy pravidelnými. Do zvláštní složky flexe je vyčleněno kmenosloví, pojaté jako nauka o kmenových změnách. Podnětná je zejména druhá polovina knihy – slovotvorba. Tvoření slov zpracovala sorabistika dosud pouze synchronně – autor pro svůj výklad využil existující hornolužické a dolnolužické práce, slavistické publikace i etymologické slovníky jednotlivých slovanských jazyků. Významně doplnil několik nových starosrbských pramenů. Všechny historické doklady jsou opatřeny stránkovou citací, což pro příští badatele představuje snazší orientaci i prostor pro vlastní výklad jazykových jevů.