![](/images/blank-book/blank-book.1920.jpg)
Parametry
Kategorie
Více o knize
Publikace byla sepsána jako učební příručka uvádějící studenty PřF UK v Praze do základů ekologické botaniky (tradičněji geobotaniky), jejíž košatá historie jako etablovaného oboru se v českých zemích odvíjí od poznání vegetace a jejích souvztažností s podmínkami prostředí. U zrodu disciplíny stály osobnosti jako Emanuel Purkyně, Karel Domin, Josef Podpěra, František Schustler, Vladimír Krajina, Jaromír Klika, Pavel Sillinger, Miloš Deyl, ad. Geobotanika pohlíží na rostliny přes jejich vztahy (1) k prostředí na stanovišti (vliv ekologických faktorů), (2) k sobě navzájem (společná existence - vzájemné vyloučení), (3) k prostoru (typ výskytu v geografických nebo výškových souřadnicích) a (4) k času (typ výskytu v následnosti). Tomu odpovídá její skladba z někdy rozlišovaných subdisciplín - zahrnuje fytogeografii, fytocenologii a fytoekologii. Poskytuje teoretický základ řadě multidisciplinárních a také aplikovaných směrů jako je např. ekologie krajiny, paleoekologie, územní plánování, ochrana přírody, ekologie obnovy prostředí, lesnictví nebo zemědělství.
Nákup knihy
Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky), Pavel Kovář
- Jazyk
- Rok vydání
- 2002
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky)
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Pavel Kovář
- Vydavatel
- Karolinum
- Rok vydání
- 2002
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8024603594
- ISBN13
- 9788024603599
- Kategorie
- Ekologie, Příroda všeobecně
- Anotace
- Publikace byla sepsána jako učební příručka uvádějící studenty PřF UK v Praze do základů ekologické botaniky (tradičněji geobotaniky), jejíž košatá historie jako etablovaného oboru se v českých zemích odvíjí od poznání vegetace a jejích souvztažností s podmínkami prostředí. U zrodu disciplíny stály osobnosti jako Emanuel Purkyně, Karel Domin, Josef Podpěra, František Schustler, Vladimír Krajina, Jaromír Klika, Pavel Sillinger, Miloš Deyl, ad. Geobotanika pohlíží na rostliny přes jejich vztahy (1) k prostředí na stanovišti (vliv ekologických faktorů), (2) k sobě navzájem (společná existence - vzájemné vyloučení), (3) k prostoru (typ výskytu v geografických nebo výškových souřadnicích) a (4) k času (typ výskytu v následnosti). Tomu odpovídá její skladba z někdy rozlišovaných subdisciplín - zahrnuje fytogeografii, fytocenologii a fytoekologii. Poskytuje teoretický základ řadě multidisciplinárních a také aplikovaných směrů jako je např. ekologie krajiny, paleoekologie, územní plánování, ochrana přírody, ekologie obnovy prostředí, lesnictví nebo zemědělství.