Román Civilizace stojí na této hypotéze: Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Habsburského. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Zázračný vynález knihtisku, díky němuž promlouvá papír. Monarchie, vyčerpané nekonečnými válkami a bez ustání ohrožované Turky. Moře sužovaná piráty. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid, toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci: možní spojenci. Z Cuzca do Aix-la-Chapelle a hlavně až do bitvy u Lepanta – to je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít. Mohlo se to stát. Chybělo málo – jen tři věci: kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky, ubránili by se konkvistadorům a museli bychom přepisovat dějiny. Román o alternativních dějinách světa – konkvista naruby. Oceněno Prix de l’Académie française 2019.
Civilisations, Laurent Binet
Tuhle knížku si autor napsal hlavně sám pro sebe. A muselo to být nesmírně zábavné vymýšlet alternativní historii. Změt jmen a událostí je ale často až příliš bláznivá a u poslední části s Cervantesem jsem si nebyla jistá, jaký tam vůbec účel.
