Více o knize
Monografie věnovaná vídeňskému architektovi Antonu Erhardovi Martinellimu se zaměřuje na jeho působení ve službách Adama Františka ze Schwarzenbergu (zejména v letech 1722–1732) ve srovnávací perspektivě. Přináší rekonstrukci kontaktu „knížecího stavitele“ s jeho šlechtickým zadavatelem i aparátem panských služebníků, v prvé řadě místních hejtmanů a polírů. Jako základní zdroj informací jí posloužily hlavně uceleně dochované architektonické návrhy rezidencí, venkovských zámků, hospodářských budov i patronátních kostelů a far. Mimořádný rozsah těchto pramenů umožňuje Martinelliho vnímat jako zprostředkovatele impulzů umělecky exkluzivního prostředí císařské Vídně do prostoru českého barokního venkova. Leitmotivem knihy je zdánlivě jednoduché metodické tázání: co vlastně vidíme, máme-li před očima plány, které podepsal, a budovy, jež mu připisuje dosavadní literatura? Výsledná interpretace inspiruje k neobvyklému pohledu na středoevropskou architekturu 17. a 18. století.
Nákup knihy
Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách, Martin Šanda
- Jazyk
- Rok vydání
- 2020
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Martin Šanda
- Vydavatel
- 2020
- Vazba
- pevná s přebalem
- ISBN10
- 8085033941
- ISBN13
- 9788085033946
- Kategorie
- Architektura a urbanismus, Dějiny / Historie
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Monografie věnovaná vídeňskému architektovi Antonu Erhardovi Martinellimu se zaměřuje na jeho působení ve službách Adama Františka ze Schwarzenbergu (zejména v letech 1722–1732) ve srovnávací perspektivě. Přináší rekonstrukci kontaktu „knížecího stavitele“ s jeho šlechtickým zadavatelem i aparátem panských služebníků, v prvé řadě místních hejtmanů a polírů. Jako základní zdroj informací jí posloužily hlavně uceleně dochované architektonické návrhy rezidencí, venkovských zámků, hospodářských budov i patronátních kostelů a far. Mimořádný rozsah těchto pramenů umožňuje Martinelliho vnímat jako zprostředkovatele impulzů umělecky exkluzivního prostředí císařské Vídně do prostoru českého barokního venkova. Leitmotivem knihy je zdánlivě jednoduché metodické tázání: co vlastně vidíme, máme-li před očima plány, které podepsal, a budovy, jež mu připisuje dosavadní literatura? Výsledná interpretace inspiruje k neobvyklému pohledu na středoevropskou architekturu 17. a 18. století.