Zevnitř

Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Rovněž tak je zřejmé, že je informován o podnětech, které přinášela tzv. Vídeňská škola, např. Gerhard Rühm, Ernst Jandl a básníci a teoretici z tehdejšího Západního Německa (např. Max Bens, Helmut Heissenbütel). Novotný se věnuje jednak zvukové stránce a možnostem jazyka, ovšem také významové fragmentaci a tvarování řeči, a koneckonců se jeho dílo dotýká oblasti nonsensu. Součástí publikace je také CD s autorskou prezentací vybraných básní ze sbírky.