Knihobot

Anděl Esmeralda

Hodnocení knihy

Více o knize

Don De Lillo je znám především jako romanopisec – a to ne ledajaký: kupříkladu nejvlivnější americký kritik současnosti Harold Bloom jej neváhal označit za jednoho ze čtyř největších žijících amerických prozaiků (vedle Cormaca McCarthyho, Philipa Rotha a Thomase Pynchona). Anděl Esmeralda (The Angel Esmeralda, 2011) je ovšem DeLillova první sbírka povídek – a opět nikoli sbírka ledajaká: americká kritika i čtenářská obec se vesměs shodují, že se jedná o nejlepší autorovo dílo od přelomového románu Podsvětí (Underworld, 1997). Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či přímo děs z přetechnizovaného, odlištěného světa, složitost lidské komunikace, neurčitý pocit ohrožení atd. Typicky delillovský je i nenápadně rafinovaný způsob vyprávění a mimořádně působivý, zahuštěný, paradoxy nabitý jazyk. Oproti autorovým románům je tu ovšem jedno novum: většina povídek se vyznačuje jakýmsi snovým nádechem a prostupuje je – pro autora nezvyklá – melancholie.

Nákup knihy

Anděl Esmeralda, Don DeLillo

Jazyk
Rok vydání
2015
Zrovna tento výtisk už nemáme.
nebo
Zobrazit dostupné vydání

Doručení

Platební metody

3,8
Velmi dobrá
3141 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Jazyk
česky
Vydavatel
Argo
Rok vydání
2015
Počet stran
200
ISBN10
8025716872
ISBN13
9788025716878
Série
První vydání
2011
Původní název
The Angel Esmeralda: Nine Stories
Hodnocení
3,75 z 5
Anotace
Don De Lillo je znám především jako romanopisec – a to ne ledajaký: kupříkladu nejvlivnější americký kritik současnosti Harold Bloom jej neváhal označit za jednoho ze čtyř největších žijících amerických prozaiků (vedle Cormaca McCarthyho, Philipa Rotha a Thomase Pynchona). Anděl Esmeralda (The Angel Esmeralda, 2011) je ovšem DeLillova první sbírka povídek – a opět nikoli sbírka ledajaká: americká kritika i čtenářská obec se vesměs shodují, že se jedná o nejlepší autorovo dílo od přelomového románu Podsvětí (Underworld, 1997). Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či přímo děs z přetechnizovaného, odlištěného světa, složitost lidské komunikace, neurčitý pocit ohrožení atd. Typicky delillovský je i nenápadně rafinovaný způsob vyprávění a mimořádně působivý, zahuštěný, paradoxy nabitý jazyk. Oproti autorovým románům je tu ovšem jedno novum: většina povídek se vyznačuje jakýmsi snovým nádechem a prostupuje je – pro autora nezvyklá – melancholie.