Knihu jsem už před několika lety četla, takže jsem věděla do čeho jdu a co čekat. Musím ale říct, že poprvé se mi kniha líbila daleko více než tentokrát. Tentokrát mě kniha poněkud zklamala. Oceňuji sice autorčiny zážitky z kávové plantáže v kopcích nedaleko Nairobi, ale styl psaní mě nedokázal zaujmout. Navzdory statusu věčného, velmi oblíbeného a celosvětového bestselleru jsem se přistihla, že mám problém se pořádně začíst. Navíc mi autorky vztah s Denysem Finchem Hattonem připadal poněkud nedotažený a málo hluboký. Celkově lze říci, že ačkoli je kniha klasickým dílem literatury faktu, nedokázala naplnit má očekávání. Podle mého názoru existují jiné memoáry, které jsou poutavější a nutí k zamyšlení. Takže v tomto případě určitě upřednostňuji filmové zpracování.
Miláček čtenářů je dočasně pryč.
Více o knize
Als Erzählerin unter dem Namen Karen Blixen, Tania Blixen und Isak Dinesen bekannt, wurde Tania Blixen 1885 in Dänemark geboren. Sie studierte in Kopenhagen, Paris und Rom Malerei. Nach der Heirat mit dem schwedischen Baron Bror Blixen siedelte sie 1914 nach Kenia über, wo das Ehepaar eine Kaffeefarm übernahm. Nach ihre Scheidung 1921 führte sie die Farm alleine, ehe sie 1931 zurück in ihre Heimat kehrte und Schriftstellerin wurde. 1962 starb sie auf dem elterlichem Hof in Rungstedlung.