Více o knize
Výtvarná tvorba žen nacházela v českém prostředí svůj veřejný prostor a podmínky uplatnění od počátku 19. století. Vedle malby a kresby představuje také grafika jednu z oblastí umění, v nichž se odrážely specifické okolnosti počátků ženské umělecké tvorby, určované mj. rozdílnými možnostmi výtvarného vzdělání mezi pohlavími a společenskými konvencemi. Grafický kabinet představí ženu-umělkyni v 19. století v Čechách jako příležitostnou i specializovanou tvůrkyni leptů, litografie, dřevorytu i předloh pro grafické listy a připomene také roli majitelek a provozovatelek grafických dílen. Do charakteru ženských aktivit na poli grafiky se promítají tradice uměleckých rodů, dobové možnosti ženské umělecké výuky i činnost umělkyň školených v zahraničních uměleckých centrech. Pozornost si zaslouží jak práce šlechtických diletantek v první čtvrtině století, tak působení prvních profesionálních výtvarnic, sledované od málo známých a skromně zastoupených počátků až do doby, kdy ženská tvorba nezanedbatelně přispívá k oživení umělecké grafiky na konci 19. století.
Nákup knihy
Žena a grafika v Čechách 19. století - Women and graphic art in 19th-century Bohemia, Petr Šámal
- Jazyk
- Rok vydání
- 2010
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Žena a grafika v Čechách 19. století - Women and graphic art in 19th-century Bohemia
- Jazyk
- česky, anglicky
- Autoři
- Petr Šámal
- Vydavatel
- Národní galerie
- Vydavatel
- 2010
- Vazba
- sešitová
- ISBN10
- 8070354437
- ISBN13
- 9788070354438
- Série
- Grafické kabinety
- Kategorie
- Česká / Slovenská historie
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Výtvarná tvorba žen nacházela v českém prostředí svůj veřejný prostor a podmínky uplatnění od počátku 19. století. Vedle malby a kresby představuje také grafika jednu z oblastí umění, v nichž se odrážely specifické okolnosti počátků ženské umělecké tvorby, určované mj. rozdílnými možnostmi výtvarného vzdělání mezi pohlavími a společenskými konvencemi. Grafický kabinet představí ženu-umělkyni v 19. století v Čechách jako příležitostnou i specializovanou tvůrkyni leptů, litografie, dřevorytu i předloh pro grafické listy a připomene také roli majitelek a provozovatelek grafických dílen. Do charakteru ženských aktivit na poli grafiky se promítají tradice uměleckých rodů, dobové možnosti ženské umělecké výuky i činnost umělkyň školených v zahraničních uměleckých centrech. Pozornost si zaslouží jak práce šlechtických diletantek v první čtvrtině století, tak působení prvních profesionálních výtvarnic, sledované od málo známých a skromně zastoupených počátků až do doby, kdy ženská tvorba nezanedbatelně přispívá k oživení umělecké grafiky na konci 19. století.