Život a dílo Petra Cingra (1850-1920)
Autoři
Parametry
Kategorie
Více o knize
Petr Cingr vstoupil do dělnického hnutí již v 70. letech a neúnavně v něm pracoval až do své smrti. Stál u zrodu prvních dělnických organizací nejprve v severních a středních Čechách, posléze na do té doby organizačně zaostalém Ostravsku, které se mu stalo druhým domovem a které ho považuje za svého. Podařilo se mu založit spolek Prokop a poté silnou Unii horníků. Tvrdě pracoval také jako redaktor dělnického tisku. Od roku 1897 do své smrti byl nepřetržitě členem říšské rady ve Vídni a v nové republice také členem Národního shromáždění a senátorem. V parlamentu se snažil prosazovat zákony pro lepší život dělnictva, zejména osmihodinovou pracovní dobu, zřízení báňských inspektorátů, všeobecné pojištění místo bratrských pokladen a týdenní výplatní termíny mezd. Byl známou osobou nejen v rámci rakouské monarchie, ale také v celé Evropě. Zúčastnil se celé řady mezinárodních sjezdů horníků (Berlín, opakovaně Londýn).
Nákup knihy
Život a dílo Petra Cingra (1850-1920), Karel Jiřík, Stanislav Knob
- Jazyk
- Rok vydání
- 2016
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Život a dílo Petra Cingra (1850-1920)
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Karel Jiřík, Stanislav Knob
- Vydavatel
- Ostravská univerzita
- Rok vydání
- 2016
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8074647889
- ISBN13
- 9788074647888
- Kategorie
- Životopisy a myšlenky
- Anotace
- Petr Cingr vstoupil do dělnického hnutí již v 70. letech a neúnavně v něm pracoval až do své smrti. Stál u zrodu prvních dělnických organizací nejprve v severních a středních Čechách, posléze na do té doby organizačně zaostalém Ostravsku, které se mu stalo druhým domovem a které ho považuje za svého. Podařilo se mu založit spolek Prokop a poté silnou Unii horníků. Tvrdě pracoval také jako redaktor dělnického tisku. Od roku 1897 do své smrti byl nepřetržitě členem říšské rady ve Vídni a v nové republice také členem Národního shromáždění a senátorem. V parlamentu se snažil prosazovat zákony pro lepší život dělnictva, zejména osmihodinovou pracovní dobu, zřízení báňských inspektorátů, všeobecné pojištění místo bratrských pokladen a týdenní výplatní termíny mezd. Byl známou osobou nejen v rámci rakouské monarchie, ale také v celé Evropě. Zúčastnil se celé řady mezinárodních sjezdů horníků (Berlín, opakovaně Londýn).