
Více o knize
Podtitul: Rebelem ve vědě. Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot (1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř stejně členitá a neurovnaná jako objekty, jejichž studiem se proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté matematickéelitě poválečné Francie, od Caltechu a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu. Své zásluhy nijak neumenšuje; dobře si je vědom, že jeho objev je tak přelomový, že si zaslouží přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých a nepravidelných jevů, jaké se s oblibou nečekaně vynořují v přírodě i lidské společnosti.
Nákup knihy
Fraktalista, Benoît Mandelbrot
- Jazyk
- Rok vydání
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná s přebalem)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Fraktalista
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Benoît Mandelbrot
- Vydavatel
- Argo
- Rok vydání
- 2014
- Vazba
- pevná s přebalem
- Počet stran
- 320
- ISBN10
- 8025713377
- ISBN13
- 9788025713372
- Kolekce
- ZIP
- Kategorie
- Životopisy a myšlenky, Nezařazeno
- Anotace
- Podtitul: Rebelem ve vědě. Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot (1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř stejně členitá a neurovnaná jako objekty, jejichž studiem se proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté matematickéelitě poválečné Francie, od Caltechu a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu. Své zásluhy nijak neumenšuje; dobře si je vědom, že jeho objev je tak přelomový, že si zaslouží přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých a nepravidelných jevů, jaké se s oblibou nečekaně vynořují v přírodě i lidské společnosti.