Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do patnáctého století

Ve druhé knize se autor s kritikou zaměřuje zejména na samotného Broučka. Ten se tajemnou podzemní chodbou ocitne náhle v patnáctém století, v husitské Praze připravující se na boj s křižáky. Ujme se jej pan Domšík, provádí ho po Praze a ubytuje Broučka ve své domácnosti. Autor důkladně využívá v pozdější době běžný prvek fantastických příběhů – konfrontaci obyčejného člověka s cizím prostředím, s jinou časovou rovinou. Při srovnání měla vyniknout Broučkova zbabělost a nedostatek morálky v protikladu s hrdinstvím husitů. Reálnost prožitého dobrodružství je v závěru opět zpochybněna Broučkovým procitnutím na dvorku hospody Vikárka. Výlety pana Broučka byly Leošem Janáčkem ztvárněny v podobě opery.