Více o knize
V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.
Skladem máme celkem knihy Náboženství v hranicích pouhého rozumu (2013).
Nákup knihy
Náboženství v hranicích pouhého rozumu, Immanuel Kant
- Jazyk
- Rok vydání
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná s přebalem),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 842 Kč
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Náboženství v hranicích pouhého rozumu
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Immanuel Kant
- Vydavatel
- Vyšehrad
- Rok vydání
- 2013
- Vazba
- pevná s přebalem
- ISBN10
- 8074293505
- ISBN13
- 9788074293504
- Kategorie
- Filosofie
- Hodnocení
- 4,15 z 5
- Anotace
- V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.