Knihobot

Bú, znělo dolinou

Tato sága se noří do hlubin lidských osudů, zkoumá složité rodinné vztahy a tíhu nevyřčených tajemství. Vyprávění se zaměřuje na silné ženské postavy, které se potýkají s láskou, ztrátou a hledáním vlastního místa ve světě poznamenaném válkou a společenskými změnami. Příběhy jsou plné vášně, zklamání a nečekaných zvratů, které čtenáře vtáhnou do emocionálního víru minulosti.

I blbci někdy pláčou
Bú, znělo dolinou

Doporučené pořadí čtení

  1. 1

    Bú, znělo dolinou

    • 160 stránek
    • 6 hodin čtení
    4,4(3)Ohodnotit

    Už jako malý kluk jsem chtěl poznat svého tátu, ale nemohl jsem si to dovolit. V naší rodině po něm nezůstala žádná fotografie ani vzpomínka. Matka zahladila stopy po svém prvním manželovi tak dokonale, že snad už ani sama nevěděla, jak vypadal. Čím jsem byl starší, tím víc jsem si na ulici prohlížel kolemjdoucí a uvažoval, který z nich by mohl být můj táta. Každý, koho jsem znal, tátu měl, a když ne, alespoň věděl, jak vypadá. Uvnitř ta nejistota bolí. "Byla válka," to bylo jediné matčino vysvětlení. Autorka matka je hrdinkou úvodního dílu "rodinné ságy", jejíž pokračování jsme již poznali. Do krásné Boženky se zamiluje pekařský dělník Jaroslav, který ji pronásleduje, až podlehne a chystá se svatba. Po porodu syna se rodina stěhuje do pohraničí, kde po válce zůstalo mnoho prázdných domů. Jaroslav se stává šéfem pekárny, ale doma panuje chlad, zatímco Boženka se mění na zhýčkanou paničku, kterou nikdo nemá rád. Na tancovačkách stále vyhlíží muže, kterého jí předurčil osud. Když se skutečně objeví, Boženka se do něj bláznivě zamiluje. Jaroslav, citově vyprahlý, se spustí s mladou cikánkou. Boženčina nevěra je brzy odhalena, Jaroslav cítí, že se mu hroutí život, a doma si vybije vztek na ženě, která nakonec odchází s dvouletým synem.

    Bú, znělo dolinou
  2. 2

    I blbci někdy pláčou

    • 398 stránek
    • 14 hodin čtení
    2,9(9)Ohodnotit

    Honza Kodeš vyrůstá u babičky a dědečka v Kyšicích nedaleko Kladna. Chudá vesnice, obyčejní lidé, ale život bohatý na prožitky a požitky. První cigareta. První pivo. První holky, přestože zatím pouze v představách při autoerotických hrátkách s kamarády. Nicméně čas letí a mladý muž překotně sbírá zkušenosti, jak by se eufemisticky daly nazvat průšvihy všeho druhu. Je však odolný, nadšený a především nepoučitelný. Blbec, který někdy pláče… Přichází první láska a po ní mnoho dalších, bandu venkovských kluků nahradí spolužáci z mělnické stavební průmyslovky, chlapi z Poldovky, kde si Honza přivydělává, a podivíni všeho druhu. Ale hlavně poznává Prahu, město tisíce hospod a milionu dobrodružství. Zčásti autobiografický román, barvitě vykreslující atmosféru padesátých a šedesátých let, jak je prožila jedna generace, je ohlédnutím zralého muže, který své dospívání a mládí bere s nadhledem, aniž se zříká jeho nevinných i živočišných půvabů.

    I blbci někdy pláčou