Tato série nabízí přístup k pozoruhodnému písemnictví středověku, často poprvé. Vychází v bilingvním provedení, kdy latinské a řecké originály doplňují živé moderní překlady. Zaměřuje se na prozaická, básnická i dramatická díla z období od pádu Římské říše do nástupu spisovných jazyků. Čtenáři získají cenné vhledy do klíčových literárních tradic a kultury středověké Evropy.
The book offers a fresh translation of Dante's Monarchy, a significant work of political theory exploring the ideal political organization for human nature. It presents Dante's original and powerful political vision while showcasing his intellectual contributions as a poet. Accompanied by an introduction and notes by Prue Shaw, the translation provides essential context about Dante's life and the broader implications of his ideas, making it accessible for both new readers and scholars.
Lejos de Florencia, sin la protección de los antiguos compañeros de partido y obligado a vivir de la generosidad de sus anfitriones, pertenecientes a la aristocracia de la Italia central y septentrional, Dante decide asumir el papel de "filósofo". Con esta nueva identidad de intelectual, se pone al servicio de aquellos poderosos grupos, un sector muy distinto de la burguesía florentina que configuraba su primer círculo de lectores. Dante se presenta como máximo representante de una ideología laica que pretende suplantar la tradicional hegemonía cultural de los clérigos, formando para ello una nueva clase de intelectuales. "De Vulgari Eloquentia" está monográficamente destinado a demostrar la necesidad, en Italia, de una lengua poética capaz de competir en eficacia expresiva y belleza con la literatura latina. De los libros previstos, llegó a redactar solo el primero. El segundo quedó interrumpido en el capítulo XIV. En esta obra de firme compromiso "filosófico", son dos las líneas esenciales de confrontación con la cultura de su tiempo: la idea de nobleza, revisada en todos sus elementos teóricos, tanto feudales como burgueses, y la del italiano y su literatura, ya concebidos como instrumentos al servicio de un Estado de ámbito y cultura nacionales
Traktát De vulgarit eloquentia (O rodné řeči) patří mezi u nás méně známé Dantovy spisy. Tento nedokončený traktát se skládá ze dvou po stránce obsahové rozdílných knih. V první se Dante věnuje nejprve otázkám spjatým s jazykem či lidskou řečí obecně (otázka tzv. babylónského zmatení jazyků) a poté seznamuje čtenáře s konkrétní jazykovou situací na Apeninském poloostrově. Mezi zdejšími dialekty hledá jazyk, který by mohl být všem Italům společný a zároveň schopný vyjádřit i největší a nejvznešenější myšlenky. Tento jazyk se nazývá volgare illustre. Druhá kniha pak představuje nedokončenou poetiku a Dante se v ní zabývá různými aspekty kancóny, kterou považuje za vrcholný básnický útvar. Řeší zde např. otázku volby vhodných témat, slovní zásoby či správné veršové struktury. Své názory dokumentuje ukázkami z tvorby italských básníků, zejména představitelů tzv. sladkého nového stylu, a také úryvky z písní provensálských trubadúrů. Připravil R. Psík překlad a úvodní studie.