Tato série provází životem nekonformního jedince, který se potýká s absurditami existence a hledá smysl v neuspořádaném světě. S drsnou upřímností a cynickým humorem se noří do hlubin lidské duše, zkoumá témata jako alkoholismus, promiskuitu a boj s konformitou. Je to syrový, nekompromisní pohled na život na okraji společnosti, který rezonuje s těmi, kdo oceňují autenticitu a nelítostnou pravdu.
Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.
Bukowski v knize opět se svou čirou poetikou představuje svého literárního dvojníka Chinaskiho, člověka, který by chtěl žít jenom svůj život, sám za sebe, ale potřeba obživy ho nutí hledat práci i další kontakty s okolím. Ve Faktótu Bukowski vypráví nejen o neobyčejné lidské bídě, ale také o pořádném kusu zoufalství, rezignace, vynuceného flegmatismu, což podává se svérázným jemným druhem černého humoru, který Chinaskimu změkčuje pády po životních přemetech.
Román mezinárodně uznávaného autora. Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženy objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum „něžný“ v tomto případě není na místě). Tyto vztahy jsou zpočátku vášnivé a bezprostřední, ale nakonec téměř vždy sklouznou do ubíjejících poloh a oba zúčastněné nemilosrdně drtí. Chinaski tak vrávorá z jedné ženské náruče do druhé a v každé nachází jen chvilkové uspokojení. Znalci Bukowského života a tvorby mohou v románu objevit drobné radosti a paralely – např. postava Lydie Vanceové byla zpracována podle Bukowského chvilkové přítelkyně, sochařky a příležitostné básnířky Lindy Kingové....
Bukowski nechává čtenáři nahlédnout do nitra člověka, který si je vědom toho, že není zcela duševně zdráv, že má násilnické sklony, a proto hledá místo, kde by se mohl skrýt. Jako červená nit se textem táhne odpor k otci, který přispívá k celkovému pocitu odcizení.
V knize Hollywood píše Bukowského dvojník Chinaski scénář pro jednu hollywoodskou společnost a je vtažen do světa, ve kterém se necítí dobře. Proto jej značně osobitě odmítá.