První svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951) vydává svědectví o tom, z jakých prvků se skládal duchovní svět českého vzdělance začátku 20. století. Weyr vypráví o rodině svého otce, matematika Emila Weyra, a své matky, líčí dětství strávené ve Vídni, studium práv na pražské universitě, začátky své úřednické dráhy ve Vídni, působení v Zemské statistické kanceláři a na brněnské technice. V posledních dvou kapitolách popisuje život v Brně za první světové války a převrat v roce 1918.
Paměti Série
Tato série autobiografických záznamů nabízí hluboký vhled do života a myšlenek významných českých intelektuálů první poloviny 20. století. Autoři popisují své dětství, studijní léta a počátky profesní dráhy v bouřlivé době formování moderního státu. Čtenáři se tak mohou ponořit do dobové atmosféry, pochopit formování osobností v klíčových historických momentech a ocenit intelektuální klima tehdejší společnosti.



Doporučené pořadí čtení
- 1
- 2
Ve druhém díle svých třídílných Pamětí vzpomíná profesor František Weyr (1879–1951) na členství v revolučním Národním shromáždění, portrétuje přední československé politiky, např. T. G. Masaryka či Karla Kramáře. Zaznamenává události spjaté se zřízením Právnické fakulty v Brně, s vydáváním Slovníku veřejného práva československého, vzpomíná na své kolegy, např. Hanse Kelsena a Emila Háchu. Popisuje desetileté působení v čele Státního úřadu statistického a svou účast na mezinárodních kongresech.
- 3
Ve třetím a posledním díle svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879–1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945–1948, únorový puč, zrušení fakulty a „soumrak vědeckého života po roce 1948“. Jako Přílohy jsou ve svazku zařazeny dva Weyrovy texty: Vzpomínky na ústavní výbor revolučního Národního shromáždění a Součinnost tak zvaných expertů při sdělávání ústavy Československé republiky z roku 1948.