Epická fantasy série sleduje putování Froda a jeho společníků, kteří se snaží zničit Prsten a zachránit Středozem. Příběh je plný dobrodružství, přátelství a boje mezi dobrem a zlem.
Mladému hobitovi z jedné ospalé vesnice v Kraji je svěřen přetěžký úkol: musí podniknout nebezpečnou pouť přes celou Středozem až k Puklinám osudu a tam zničit vládnoucí prsten Moci – jedině tak lze zabránit Temnému pánu Sauronovi, aby si podmanil celý svět. Tak začíná Pán prstenů, klasické dobrodružné vyprávění J. R. R. Tolkiena, které pokračuje v románech Dvě věže a Návrat krále.
V prvním díle trilogie Pán prstenů jsme sledovali, jak se z hlubin zapomenuté minulosti vynořuje nebezpečí ohrožující všechny pokojně žijící obyvatele Středozemě, a vytvoření Společenstva, aliance složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů. Jejich spojenectví je symbolické: musí zapomenout na to, že jejich cesty se v minulosti mnohdy rozcházely, aby mohli čelit ohrožení nekonečně silnějšímu, než je jedinec či jednotlivý národ. Společenstvo je vysláno, aby zničilo Prsten temné noci, avšak jeho působením se nakonec samo rozpadá... Ve Dvou věžích vyprávění sleduje cesty jednotlivých členů Společenstva po jeho rozdělení. Procházíme s nimi neznámými kraji Středozemě, setkáváme se s jejími obyvateli, kteří dosud žili v skrytu a stranou velkých dění, objevujeme zasunutou minulost. Na scénu se vrací starý známý z Hobita, Glum, a stává se průvodcem hobitů nesoucích Prsten k Hoře osudu. Text se jakoby rozděluje mezi osamělé putování skupiny hobitů na jedné straně a velkolepé boje a přesuny celých armád na straně druhé. Malé i velké děje však směřují ke stejnému cíli: konečnému střetu sil dobra a zla. Téměř na prahu tohoto střetu děj Dvou věží končí, aby si čtenář mohl vydechnout, než se nechá pohltit strhujícím finále v Návratu krále, poslední části Tolkienova vyprávění.
Ve třetím svazku Pána prstenů propuká válka. Její první dějství se odehraje před hlavním městem lidského království Gondoru, Minas Tirith. Město oblehnou vojska Nepřítele, ale v nouzi nejvyšší mu přijíždí na pomoc vojsko Rohanských a proti proudu Velké řeky připluje s posilami Aragorn. První bitva je vyhrána a spojená vojska se pod Aragornovým velením vydávají k braná Mordoru vyzvat Temného pána k boji, aby odpoutala jeho pozornost od hobitů putujících s Prstenem moci k Hoře osudu. Frodo přes všemožné nesnáze a nebezpečí pokračuje se Samem v cestě. Vyčerpán dojde k výhni v Hoře osudu, ale nemá již sílu vzdorovat temné moci Prstenu... Tolkienova trilogie je ovšem příběh, ve kterém má obětavost, hrdinství a smysl pro dobro vždy navrch. Historie války o prsten končí epizodami, ve kterých se zdánlivě všichni a všechno vrací na svá místa. Ale po osudovém střetu světla a temnoty už není nic jako dřív: Třetí věk Středozemě končí, elfové odcházejí a vládu nad budoucím světem přebírají lidé a jejich navrácený král. Třetí díl obsahuje kromě vlastního vyprávění též četné dodatky, jež uspokojí i ty nejzvídavější obdivovatele Tolkienova díla. Dozvíme se mnoho dosud neznámých detailů z historie Středozemě, seznámíme se s rodokmeny králů i hobitů, najdeme zde výslovnost veškerých slov a jmen a v neposlední řadě pojednání o písmu a jazycích používaných v bájných končinách, jimiž jsme společně s hrdiny tohoto příběhu putovali.... celý text
Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě. * Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele. Existují příběhy o Středozemi z dob mnohem starších než Pán prstenů, a příběh vyprávěný v této knize je zasazen do rozlehlé země za Šedými přístavy na západě, kudy se kdysi procházíval Stromovous, ale která se potopila při obrovském kataklysmatu, jímž skončil První věk světa. V oné pradávné době sídlil první Temný pán, Morgoth, v obrovité pevnosti Angband na severu, a tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti zemím a ukrytým městům elfů...
Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě jsou souborem vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od prehistorických Starých časů Středozemě, detailně popisovaných v Silmarillionu, až po Válku o Prsten, již vrcholí v trilogii Pán prstenů. Netvoří ucelený dějový proud, ale nabízejí čtenáři ojedinělou možnost seznámit se s pozdějšími či podrobnějšími verzemi příběhů, s nimiž se již setkal v předchozích dílech, nahlédnout do procesu Tolkienovy tvorby a znalost již známých dějů obohatit o dosud nepublikovaná pojednání a zlomky vyprávění. „Ti, kterým se kniha líbí jen jako ‚historický román‘ a ‚neobjasněné pohledy‘ pro ně připívají k literárnímu účinku, dodatky prostě nevezmou na vědomí a učiní dobře,“ napsal r. 1955 J. R. R. Tolkien o závěrečné části trilogie Pán prstenů. Nedokončené příběhy lze naopak doporučit těm, kteří si se zájmem přečtou Gandalfovo vyprávění o tom, jak se stalo, že poslal trpaslíky na slavný dýchánek u Bilba Pytlíka v Dně pytle, fascinující líčení povstání Pána Vod Ulma z moře ve Vinyamaru nebo detailní popis Bitev u Brodů přes Želíz a vojenské organizace Rohanských jezdců. Obsáhlý svazek, zahrnující rovněž podrobnou verzi legendy o Túrinu Turambarovi, příběh Aldariona a Erendis, který se jako jediný zachoval z dob před Pádem Númenoru, či pozoruhodná pojednání o Řádu čarodějů a palantírech, z autorovy pozůstalosti uspořádal a komentářem a poznámkami vybavil Tolkienův syn Christopher, který je také autorem rozsáhleho informativního rejstříku a zdokonalené velké mapy Středozemě.
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...
Zmínky o dávném ostrově Númenor, jeho slávě a katastrofickém zániku se v Tolkienově díle opakovaně vracejí. Editor Brian Sibley z vydaných i nevydaných textů sestavil a komentářem opatřil ucelený chronologický přehled, ze kterého vyvstává předehra k Pánů prstenů – vzestup Saurona, svedení lidí, vykování prstenů moci, zpychnutí obyvatel Númenoru a potopa pohlcující ostrov, který býval pozemským rájem, katastrofa, která navždy proměnila podobu Ardy a uzavřela cestu na nejzazší Západ.Vychází s ilustracemi Alana Lee.
Soubor Tolkienových pohádek-povídek Tulák Rover, Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Příhody Toma Bombadila, doplněný studií O pohádkách, která vlastně dala celé knize jméno: hned v jejím úvodu Tolkien píše, že Faerie, říše pohádek, je „nebezpečná zem“ - snad proto, že se v ní může stát cokoli...„Člověk se snad může považovat za šťastného, že do té říše zabloudil, avšak samo její bohatství a podivuhodnost poutají jazyk poutníka, jenž by o nich chtěl vyprávět. A dokud tam přebývá, není radno, aby se příliš vyptával, jinak se brány uzavřou a klíče od nich budou ztraceny,“ píše Tolkien. Soubor poprvé vychází s ilustracemi Alana Leea
Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. Název knihy je odvozen od jména tří vzácných klenotů, silmarilů, které zhotovil nejnadanější z elfů Fëanor. Úkolem těchto klenotů bylo uchovávat vzácné Světlo Dvou stromů blažené říše Valinoru. Všech silmarilů se však zmocnil Morgoth, první Temný pán, a v pevnosti Angband si jimi ozdobil svou železnou korunu. Fëanor a jeho druhové s ním vedli dlouhou válku, jejímž cílem bylo získat cenné klenoty zpět. Quenta Silmarillion (Historie silmarilů), ústřední část knihy odehrávající se v Prvním věku, je doplněna Ainulindalë (Hudbou Ainur), úvodním mýtem pojednávajícím o Stvoření světa v Hlubinách času, a Valaquentou (Zprávou o Valar), což je vyprávění o božských mocnostech Valar a Maiar a jejich temných protějšcích Sauronovi a Melkorovi. Součástí knihy jsou ještě další dva oddíly: Akallabeth (Pád Númenoru) a Vyprávění o Prstenech moci a Třetím věku – zde se děj ostává až k událostem, jimiž vrcholí trilogie Pán prstenů. Text Silmarillionu je beze zbytku dílem J. R. R. Tolkiena, vydání se však dočkal až po spisovatelově smrti. Největší zásluhu na jeho uveřejnění má autorův syn Christopher.
Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe zdíky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel. Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne výnamného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie - například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.
Kniha obsahuje zajímavě podané ranné verze příběhů, které byly později přepracovány v díle s názvem Silmarillion. „Knihy ztracených pověstí jsou prvním krokem v ‚dlouhodobém‘ pohledu na Středozemi a Valinor, kdy velká zeměpisná rozšíření, jež vytlačila Beleriand ze středu na západ, byla ještě vzdálenou budoucností, kdy Nejstarší dny nekončily potopou Beleriandu, neboť ještě nebylo Věků světa, kdy elfové stále ještě byli ‚fairies‘, a dokonce moudrý Noldo Rúmil byl na hony vzdálen mocným ‚učencům‘ z pozdějších let. V Knihách ztracených pověstí se knížata Noldor téměř neobjevují, stejně jako Šedí elfové z Beleriandu; Beren je elf a nikoli člověk, a ten, kdo jej zajal, přímý předchůdce Sauronův, je příšerný kocour, v jehož těle sídlí běs, a dokonce i trpaslíci jsou zlý lid…“ – Christopher Tolkien Kniha sestavená ze zápisků J. R. R. Tolkiena jeho synem Christopherem Tolkienem.
Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal už v roce 1917, po návratu z bojišť první světové války. Během dalších let příběh doplňoval a přepracovával, ale jeho jádro zůstalo nezměněno: láska mezi smrtelným mužem Berenem a nesmrtelnou elfkou Lúthien, vztah, kterému Lúthienin otec nepřál, a proto Berenovi uložil nesplnitelný úkol - aby připravil temného pána Melkora Morgotha o drahocenný silmaril. Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienoův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.
