Plautus Pořadí knih

Klasik římské komedie Titus Maccius Plautus, miláček římského divadelního obecenstva, vzbudil zaslouženou pozornost už ve starověku a jeho veseloherní kusy oživovaly po staletí divadelní repertoár. Obrození zájmu o antického komediografa přínáší renesance, je překládán a vykládán humanisty, moderní evropská dramatika – Molière, Shakespeare, Holberg, Kleist, Ostrovský, Giraudoux, ale také Klicpera, Otokar Fischer, Voskovec a Werich – čerpá z Plautova díla podněty pro svou tvorbu. Tematicky čerpají Plautovy hry z bohatých zdrojů nové antické komedie. Hlavními motivy jsou překážky v lásce, osudy odložených nebo ztracených dětí, záměna podobných osob a nenadálá šťastná shledání. Plautus ovšem nakládal s řeckými předlohami velmi volně, často kontaminoval různé hry, obohatil hudební složkou komedií, především však okořenil uhlazené řecké komedie jadrným humorem římské ulice. Jeho postavy mluví šťavnatým lidovým jazykem, hýří situačním vtipem a slovními hříčkami. První plautovský svazek Antické knihovny přináší moderní české překlady sedmi Plautových komedií (Komedie o hrnci; Kasina; Amfitryon; Hra o skříňce; Komedie oslovská; Zajatci; Milenci).

Autor - nejnadanější ze starořímských básníků komedií (polovina 3. stol. př. n. l.) a jeden z tvůrců světové komedie, sám herec a původem otrok, obrážel v komediích, psaných pro obecenstvo římské ulice, rozmáhající se luxusní způsob římského života i nectnosti přejímané řeckémódy. "Tlučhuba" (dosud překládán "Chlubný vojín") se odehrává v Efesu a vznikl spojením dvou řeckých předloh: komedie o oklamání otroka - hlídače pánovy milenky, a komedie o oklamání tlučhuby. Spojovací postavou je chvástavý žoldnéř, tehdy dobový typ nové antické komedie. Plautus se v něm vysmívá pochybné žoldnéřské statečnosti a morální méněcennosti námezdního vojska. Proti tomuto neustálým pochlebováním a chvástáním zhlouplému velmožovi uvádí jako hybnou sílu komedie otroka bystré inteligence a velké odvahy, nabyté léty tvrdého života, bez jehož důvtipu by se pán nedostal ze šlamastyky, do níž se zapletl svým milostným poměrem. Otrok je u Plauta nositelem pokrokových myšlenek, ať už nepřímo svou intelektuální a fysickou převahou nad pány, nebo přímo svými ironisujícími poznámkami.

Tuto komedii, jednu z nejhranějších her starého Říma, přeložil Vladimír Šrámek z latinského originálu.

Klasická antická komedie, v níž se domů po několika letech vrací z ciziny kupec Bambulus. Jeho syn však mezitím prohýřil celé rodinné jmění a za pomoci svého vychytralého otroka se snaží otci zabránit ve vstupu do domu, dokud nesežene peníze.