Karel Pacner Knihy

Období první republiky stále fascinuje a přitahuje. Nová výpravná kniha je kronikou, encyklopedií a intimním svědectvím o zásadních okamžicích let 1918–1938. Čtenáři zažijí atmosféru doby spolu s obyvateli předválečného Československa, přičemž se ocitnou v blízkosti historických událostí a mohou psát korespondenci například s T. G. Masarykem. Kniha obsahuje 55 unikátních dokumentů, které jsou věrnými replikami historických artefaktů, zachovávajícími rozměr a vzhled originálů. Mezi vloženými přílohami najdete například Krajanské noviny Svornost z roku 1918, Washingtonskou deklaraci, korespondenci legionáře Antonína Bezděka, rukopisný koncept prvního zákona ČSR, noviny z října 1918 a dopisy mezi TGM a Karlem Kramářem. Další artefakty zahrnují bankovky první republiky, slavnostní verzi Martinské deklarace, volební plakáty, reklamní materiály a dokonce i diplom pro hokejisty z I. zimních olympijských her. Kniha je luxusně zpracována s kvalitním tiskem na matném křídovém papíru a obsahuje mapu ČSR. Tato publikace nabízí jedinečný pohled na život a kulturu první republiky, a to nejen prostřednictvím textu, ale i autentických dokumentů.

Známé a více či méně i zdokumentované případy a akce špionů, agentů, vyzvědačů, rozvědčíků a zpravodajských služeb během 1. a zejména 2. světové války. I největší špionážní operace zůstanou zřejmě navždy částečně zahaleny tajemstvím, jen postupně a velmi obtížně se můžeme dopátrat úplné pravdy a skutečného pozadí některých událostí. Špionážní akce se v průběhu doby samozřejmě lišily rozsahem, způsobem provedení i účinkem, ale jedno měly společné: získat zásadní, rozhodující utajované informace a zprávy hospodářského, politického či vojenského charakteru o skutečném či potenciálním nepříteli. Autor popisuje více než dvacet případů špionáže i kontrašpionáže, které mnohdy velmi zásadním způsobem ovlivnily vývoj válečných událostí (namátkou např. německý šifrovací stroj Enigma, Kim Philby, tajemství atomové bomby). Fotografie, seznam literatury, jmenný rejstřík.... celý text

Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Karel Čapek nechal ve svém slavném dramatu R.U.R. dokončeném v roce 1920 chodit roboty do školy, v níž se učili nazpaměť logaritmické tabulky, počítače či jen obyčejné kapesní kalkulačky byly tehdy ještě mimo běžnou představu o dostupné technice na konci 20. století. Je patrné, že tempo technického pokroku nabralo během minulého století nečekané obrátky. A kdo byli ti, jejichž technické vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět a vnímaní světa? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života společnosti Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit českému čtenáři skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy.

Kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru Publikace mapuje dobývání vesmíru od října 1957, kdy Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první umělou družici Země (Sputnik) až po havárii amerického raketoplánu Columbia. Úspěchy i tragédie kosmonautiky, výhled do budoucnosti kosmických letů, krátké životopisy kosmonautů a letců. Knižní zpracování seriálu, který autoři psali pro internetový deník iDNES u příležitosti padesátého výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputnik 1).

Autor nás seznamuje s výsledky vědeckého bádání zabývajícího se studiem vzniku a vývoje života na Zemi i možností jeho existence ve vesmíru.

Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od činnosti šéfprojektanta sovětských pilotovaných plavidel Feoktistova po budování mezinárodní kosmické stanice. Populárně naučný výklad práce šéfprojektanta sovětských pilotovaných plavidel Feoktistova, havárie Apolla 13, aktivit Koroljova nástupce Mišina, velitele Apolla 17 Cernana, konstruktéra Gluška, žen-kosmonautek, československého kosmonauta Remka, budování prvních orbitálních stanic, havárií Challengeru i Columbie, zrodu čínské raketové techniky i vzniku mezinárodní kosmické stanice. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.

Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od prvních teoretických koncepcí po vysazení lidské posádky na povrchu Měsíce. Populárně naučný výklad teoretických koncepcí (např. Ciolkovskij, R.Goddard), prvních praktických experimentů (kupř. Valier, Nebel, Engel), práce slavného konstruktéra Koroljova, letu prvního člověka do vesmíru, příprav letu na Měsíc i samotného dobytí této planety. V závěrečné kapitole se věnuje konstruktérovi nacistické V-2 Wernheru von Braunovi, jenž sehrál významnou roli v americkém kosmickém výzkumu. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.

Podtitul: Kdy byla zkáza světa otázkou náhody či jediného rozhodnutí? Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou, bylo lidstvo nejblíže zkáze na vrcholu studené války v roce 1953, tehdy zbývaly do konce světa 2 minuty. Naopak nejdále v roce 1991, kdy ručička ukazovala celých 17 minut do atomové půlnoci.

Legendy západních tajných služeb Příběhy významných západoevropských vyzvědaček, které působily v tajných službách za první a druhé světové války i v období války studené. Publikace věnovaná působení žen v tajných službách ve 20. století. Formou jednotlivých příběhů seznamuje autor s dobrodružnými osudy vyzvědaček a vlivových agentek. Některé z nich statečně riskovaly své životy a pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné spíše toužily po dobrodružství a snažily si zajistit pohodlný život. Časově pokrývá kniha 20. století, důraz je však kladen na období 2. světové války. Některé medailony vyšly ve zkrácené podobě již dříve časopisecky.