Vladimír Tichý

prof. Vladimír TICHÝ, CSc. je český skladatel a hudební teoretik. Studoval nejprve elektrotechnickou průmyslovou školu, zájem o hudbu ho však dovedl na Lidovou konzervatoř v Praze, kde mezi léty 1964 a 1970 navštěvoval hodiny skladby. V letech 1970-75 studoval ve třídě Jiřího Pauera na hudební fakultě AMU. Účastnil se i kompozičních kurzů u Franka Donatoniho v Sieně a u Karla Risingera vystudoval v letech 1977-79 hudební teorii.

Na poli hudební teorie je aktivně činný a sepsal řadu odborných studií. V roce 1996 publikoval knihu Harmonicky myslet a slyšet, v roce 2002 vyšlo druhé vydání Úvodu do studia hudební kinetiky. Od roku 1978 přednáší na Ústavu teorie hudby hudební fakulty AMU, v letech 1977 - 88 působil i na konzervatoři Jana Deyla. V letech 1975 - 1977 vedl na AMU zvukový archiv, v nynější době zastává tamtéž funkci proděkana. Jako pedagog hudební teorie byl v letech 1995 - 97 zaměstnán na katedře muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Své první skladby napsal pro akordeon, na který také sám hrál a i později se věnoval převážně instrumentální tvorbě. Nechává se inspirovat hudbou baroka, J. Brahmse i tzv. klasiků hudby 20. století, zejména D. Šostakoviče a I. Stravinského. Hudební cítění Tichého je opřeno o tradici.Jeho tvůrčí povaze neodpovídá experimentování, improvizování, nahodilost nebo povrchnost. Základem je především pečlivé rozvíjení hudebních myšlenek.

V jeho díle nalezneme orchestrální a komorní partitury i několik vokálních děl. Řada z nich byla provedena na skladatelské přehlídce Týdny nové tvorby a některé skladby byly oceněny v domácích skladatelských soutěžích (např. 1. cena v soutěži ministerstva kultury za II. symfonii v roce 1980).