Alexandr Sergejevič Puškin Knihy

Drama o dvou mužích, z nichž jeden byl převelice talentovaný, ten druhý mu to záviděl, a prováděl mu nepěkné lumpárny. Vydáno jako příl. časopisu Divadlo 3/99

Výbor z milostné poezie ruského romantického básníka.

Monografie s podtitulem Člověk a básník . Z obsahu: Jedinečnosť prírodného indivídua, Zápas sociálnej osobnosti, Tragédia duchovnej individuality, Puškin a Slovensko

Světová četba pro školáky je edice bohatě ilustrovaných, citlivě převyprávěných a zkrácených děl světové literatury. Kapitánská dcerka je historický román, který zachycuje konec 18. století, kdy v Rusku vládla carevna Kateřina II., známá jako Kateřina Veliká. V roce 1773 kozák jménem Jemeljan Pugačov prohlásil, že je svržený car Petr III., a odmítl vládu carevny. Propuklo povstání, které otřásalo kořeny monarchie. Ústředním motivem knihy, zachycující Pugačevovo povstání v Rusku v letech 1772-1774, je milostný vztah šlechtického synka a kapitánovy dcerky, jejíž rodiče se stali obětí povstání, přičemž základním konfliktem je zde rozpor mezi humánním založením mladého člověka a drastickými stránkami nevolnictví. Poslední velké autorovo dílo představuje první básnický a pravdivý obraz Pugačova a jeho povstání

K proslavení povídky Piková dáma s ústředním tématem touhy po penězích jistě přispěl i P. I. Čajkovský, jehož stejnojmenná opera ve světovém kontextu dokonce předčila popularitu románového příběhu Evžena Oněgina, nemluvě o 14 filmových verzích. Také příběh Kapitánovy dcery, vsazený do dramatické kulisy charakterizované rozporuplnou postavou ruského povstalce, kozáka Pugačova, není českému čtenáři neznámý.

Čtyři nejznámější veršované pohádky A. S. Puškina převyprávěné do prózy.

Puškinovo mistrovské a nadčasové dílo, čtenáře osloví nejen překrásnou literární formou, ale i krásným příběhem o lásce a přátelství, o malých i velkých životních dramatech a také o spletitosti lidských osudů.

Antologie představuje ukázky z tvorby dvanácti ruských básníků, které byly vybrány z pozůstalosti českého básníka a překladatele Ladislava Fikara.

Výbor z básní ruského básníka, prozaika, dramatika a esejisty (1799-1837), který je považován za zakladatele moderního ruského básnického jazyka, dýchá atmosférou carského Ruska plného milostných vášní, soubojů a intrik.

Básnická kronika Petrohradu. Výběr veršů i próz tematicky spjatých s Leningradem, bývalým Petrohradem. Jsou v něm zastoupeni A. S. Puškin, N. V. Gogol, A. Tolstoj, A. Blok, M. Gorkij, V. Majakovskij aj. Úryvky z děl jednotlivých autorů jsou provázeny historickým výkladem. Kniha je doplněna stručnými biografickými údaji o autorech, nástinem nejdůležitějších událostí v životě města, slovníčkem cizích slov a vysvětlivkami.

Stejně jako předchozí svazky tohoto cyklu chce i díl věnovaný ruské divadelní tvorbě přiblížit čtenářům nejslavnější díla vybraných dramatiků. Známá ilustrátorka Renáta Fučíková je převyprávěla současným jazykem či formou komiksu, aby byla co nejbližší (nejen) dnešním dětem.

Výběr z těch nejlepších básní od roku 1829 - 1841. Obsahem jejich básní je neustálý boj básníka s vnějším světem, který pro jeho počiny neměl porozumění. Právě v roce 1841 se nechává mladý básník zastřelit v souboji s s rozlíceným soupeřem. Sám ani nevystřelil. Pojídal klidně třešně z kornoutu. Byl zasažen přímo do srce a mrtev ihned. Dožil se 27 let.

Bělkinovy povídky patří mezi nejlepší Puškinova prozaická díla, ačkoliv autor sám se čtenáři v předmluvě představuje jako pouhý editor nalezeného rukopisu jakéhosi již zemřelého Ivana Petroviče Bělkina. Z povídkového cyklu tak činí namísto díla literární autority výpověď blíže neznámého člověka o světě a životě v něm. To mu umožňuje postavit do středu dění zvláštně obyčejné postavy, které se později staly inspirací pro celou moderní ruskou literaturu.

Slavný ruský básník a spisovatel Alexandr Puškin (1799-1837), smrtelně zraněný v souboji, zanechal šifrované zápisky, které byly tajně vyvezeny ze Sovětského svazu. O textech existuje mnoho dohadů. Podle legendy si Puškin vymínil, že smí vyjít až sto let po jeho smrti. Existují tací, kteří tvrdí, že nikdy neexistoval. Existoval - a tvoří jej otevřená zpověď o důvěrných vztazích, které měl Puškin ke své ženě, jejím dvěma sestrám a dalším ženám, a které ho přivedly k jeho tragickému konci. Tyto překvapivé události a úvahy odhalují neznámou stránku Puškinova života - ruského Dona Juana 119. století.

Jedná se o následující povídky: 1) Piková dáma 2) Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina 3) Výstřel 4) Metelice 5) Majitel pohřebního ústavu 6) Staniční dozorce 7) Slečna selka 8) Kapitánská dcerka

Děj povídky, kterou Puškin napsal r. 1833 za svého pobytu ve vsi Boldinu, se rozvíjí kolem mysteriosní trojice karet, přinášejících výhru. Modelem k titulní hrdince, staré hraběnce, jež znala tajemné tři karty a prozradila je po své smrti mladému ctižádostivému důstojníku Heřmanovi, bylaPuškinovi skutečná postava z tehdejších moskevských aristokratických kruhů. Povídka, jejíž námět je v podstatě velmi kuriosní a bezmála anekdotický, působí díky Puškinovu realismu a mistrovství jeho stylu podmanivě, přesvědčivě a životně. S neobyčejnou úsporností a sevřeností děje, příznačnou pro veškerou Puškinovu prozaickou tvorbu, je zde podán poutavý pohled do života soudobé aristokratické společnosti.

Jazyková úroveň: Pokročilí Zjednodušené verze známých povídek o lásce jsou určeny pokročilým studentům ruštiny. Díky nim se studenti nejen seznámí s mistrovskými díly klasiků ruské literatury, ale rozšíří si slovní zásobu, rozvinou své schopnosti porozumění mluvenému slovu a zdokonalí se ve výslovnosti. Kniha obsahuje následující povídky: A. P. Čechov „Dáma s psíčkem“, I. S. Turgeněv „První láska“, A. S. Puškin „Dubrovskij“. Pořadí povídek je odstupňováno podle obtížnosti textů jak po stránce lexikální, tak i stylistické. Texty jsou výbornou variantou pro čtenáře, kteří nemají zkušenost s jazykovými specifiky ruské klasické literatury. V publikaci najdete: - zkrácené a vhodným způsobem upravené povídky v jazyce originálu, - zrcadlový český překlad, - okomentované gramatické jevy, které se vyskytují v textu, - rozmanité tipy ohledně ruského jazyka a ruských reálií, - kontrolní otázky na porozumění na konci každé kapitoly, - zajímavé testy s klíčem v závěru knihy. Spolu s hrdiny ruských povídek poznáte všechny radosti a strasti lásky, budete svědky milostných vyznání a zpovědí, prožijete velké naděje, ale i zklamaní, a při tom se budete zdokonalovat v ruštině! S touto knihou se nebudete u studia cizího jazyka nudit a naučíte se mnohem více!

Tři povídky vvynikajících ruských prozaiků všechny se stejným názvem: Vánice. Vybrala a přeložila Alena Morávková.

Pozoruhodná historická freska z tvorby básnického génia Puškina, tragédie líčící ve sledu obrazů z let 1598–1605 období vlády cara Borise Godunova, patří mezi vrcholná díla ruské dramatické tvorby. Hra, ve které se střídá blankvers s prózou, hra bez kladných hrdinů, drama, ve kterém svou tragédii prožívá i neobvyklá postava hry – ruský lid, dodnes poutá divadelníky i diváky svým neotřelým pohledem na boj o moc. Vychází jako 123. svazek edice D. v překladu Emanuela Frynty.

vydání. Román ve verších o marné lásce a zrádném přátelství patří ke klenotům světové literatury. Překlad Milana Dvořáka byl oceněn mimořádnou tvůrčí odměnou za vynikající překlad vydaný v roce 1999. Třetí, přepracované vydání. Dvojjazyčné rusko-české zrcadlové vydání

Výbor z prózy (Kapitánská dcerka, Piková dáma, Povídky nebožtíka Ivana P. Bělkina, Kirdžáli, Dubrovský) a dramat (Boris Godunov, Scéna z Fausta. Skoupý rytíř, Mozart a Salieri, Kamenný host, Hodokvas v době moru, Scény z dob rytířských). Soubor uspořádal B. Mathesisus s úvodní studií Emanuela Frynty.

Ivan Petrovič Berestov sloužil v mládí v gardě, dal se penzionovat a v jedné zapadlé gubernii měl statek. Jeho žena mu zemřela při porodu. Statek prakticky neopouštěl. Měl dceru, najal si anglickou vychovatelku. Dcera se jmenovala Líza nebo Betty, jak ji otec obvykle nazýval, protože propadl zcela anglické kultuře. Líze bylo sedmnáct let, když prvně spatřila Alexeje Berestova, o němž se povídalo, že je mužem v nejlepších letech, vynikající sportovec, a velký krasavec, duchaplný a i manuálně šikovný. Sešli se, popovídali a ukázalo se, že Alexej je okouzlen víc Lízou, než Líza jím. Alexej se nemohl vynadivit, jak je Líza chápavá. Alexej přijde domů, táta mu doporučuje, aby šel na vojnu, jako většina a vysloužil si aspoň husarskou hodnost. Pokud to odmítne, což i Alexej udělá, tak mu táta navrhuje, aby se oženil a to s Lízou Muromskou. Alexej ale řekne, že se mu nelíbí. Táta odvětí - Tak se ti bude líbit a hotovo, jinak nepodědíš po mě ani děravý hrnec. Čtenáři mě zprostí zbytečné povinnosti popisovat rozuzlení. (to je poslední věta od Puškina týkající se téhle povídky).

Výbor z veršů v překladech E. Frynty, Jos. Hory, P. Křičky, B. Mathesia, Fr. Táborského a Zd. Vovsové obsahuje verše politické a epigramy, lyricko-epické básně Cikáni, Kavkazský zajatec, Měděný jezdec, veršovanou Pohádku o popovi a o jeho dělníku Špalkovi a básně lyrické.

Svazek obsahuje část spisu o pugačevském povstání (a to vlastní historii pod názvem Pugačovská rebelie a Dovětek pro cara Mikuláše), ucelené a více zpracované úseky přípravných materiálů k Historii Petra I. (včetně stručného náčrtku k úvodu Poznámky z četby úvodu ke Golikovovým Skutkům Petra Velikého) a stati a náčrtky článků o věku Kateřiny II., o ruských dějinách, o šlechtictví, francouzské revoluci apod.

poéma odehrávající se v Petrohradě v době velké záplavy, která toto město postihla. Mladý Jevgenij s hrůzou zjistí, že velká voda odnesla dům jeho milenky, která zmizela společně s ním. Nešťastný a pološílený se toulá ulicemi a prokleje měděného jezdce – pomník cara Petra Velikého. Jezdec začne Jevgenije pronásledovat a ten je nakonec nalezen mrtvý na jednom ostrůvku, kam voda odnesla dům jeho milenky.