Karlludwig Opitz

Německý prozaik a dramatik. Celým svým dílem se obrací proti německému militarismu a pokusům o jeho znovuoživování, například v prózách Plechový cirkus, Můj generál, Neukázněná zpráva štábního rotmistra, v satirách V tornistře – maršálskou hůl a Muzikanti Třetí říše, v dramatu Jakýpak zázrak.

Text z knihy Můj generál, 1964: Karliudwig Opitz se narodil právě před padesáti lety v Bavorsku. Původně pracoval v průmyslové propagaci jako akvizitér a kreslí. Dostal se i do styku s tiskem. Dvakrát se seznámil s gestapem, v letech 1935 a 1937, kdy byl zatčen a obviněn z velezrady". V zimě 1941 byl povolán do armády a v jejích pomocných službách „válčil" na různých frontách, mezi jinými i na africké. Poslední dny války prožil v Berlíně. Dík tomu, že sovětským úřadům padly do rukou dokumenty týkající se pronásledování Karlludwiga Opitze gestapem, mohl se brzo vrátit do svého jihoněmeckého domova.

Zde začal znovu pracovat jako kreslíř, ale brzo upoutal veřejnost svými fejetony o poválečné situaci v Německu. Jeho prvotina „Der Barras" (1947) ho proslavila nejen v Německu, ale i ve Francii, Norsku, Anglii a Holandsku, kde byla po- stupně vydána. „Můj generál“ (Naše vojsko 1957) je druhou Opitzovou knihou. Po něm následovala satira „V tornistře mar- šálskou hůl" (Mladá fronta 1960) a poslední jeho prozaická práce „Muzikanti třetí říše", která byla poprvé vydána tiskem až v českém překladu (Naše vojsko 1963). Českým čtenářům je Karlludwig Opitz znám i jako autor dramatu „Jakýpak zá- zrak", které bylo uvedeno v Realistickém divadle.