Carl Gustav Jung byl švýcarský psycholog a zakladatel analytické psychologie. Ve svých textech rozvinul pojmy jako archetyp, kolektivní nevědomí a individuace. Jeho psaní je filozofické a obrazné, propojuje vědu, mytologii a duchovní zkušenost. Jungův styl vybízí k introspekci a k hledání symbolického významu za každodenními jevy.
Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi
Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi Práce přibližují podstatu Jungova psychoterapeutického přístupu a řeší některé konkrétní psychologické či psychiatrické problémy. Výbor z díla má laickému čtenáři napomoci v základní orientaci v jeho bohatém myšlenkovém systému.
Obraz člověka a obraz Boha Průkopník psychoanalýzy zkoumá podstatu a symboliku mše, obraz Boha a propojení náboženství s psychologií. Přednášky "Psychologie a náboženství" odhalují společné rysy lékařské psychologie a náboženství. Náboženství zosobňuje jeden z nejranějších projevů lidské duše! Proto každá psychologická koncepce, jež se zabývá duševní strukturou lidské osobnosti, musí zohlednit, že náboženství pro řadu lidí personifikuje hluboce niternou záležitost. Následující text vysvětluje náboženskou mši ve smyslu antropomorfního symbolu pro to, co přesahuje svět a rámec lidského chápání. Její symbolika se tudíž stává legitimním předmětem psychologického a analytického zkoumání... "Odpověď na Jóba" přibližuje reakci vzdělaného člověka současnosti na temné stránky Boha, které se objevují v Knize Jóbově. Jedná se o rozbor podstaty afektu coby zdroje násilí! Společným rysem těchto textů je pohled analytického psychologa na různé aspekty náboženského prožitku jedince.
Tavistocké přednášky – řada pěti přednášek na Tavistocké klinice pro asi 200 lékařů. 2. vydání
Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
C. G. Jung ve svých spisech předložil svůj komplexní obraz člověka a rozvinul celistvou koncepci procesu uzdravení. Podle renomovaných jungovských analytiček Vereny Kastové a Ingrid Riedelové je v Jungově díle centrální pojetí tvořivé dimenze, stávání se a rozvoje, jež je vlastní každé existenci. Má-li člověk, byť jen v nepatrné míře přístup k této tvořivé dimenzi, může docházet k jeho růstu. Proto se Jung vztahuje tak často k sebeúzdravným silám v člověku a k jeho zdrojům. S tímto ohledem editorky vybraly zásadní a dobře srozumitelné Jungovy texty (např. Analytická psychologie, O vztahu psychoterapie k duchovní péči, Cíle psychoterapie atd.), které již generacím psychoterapeutů poskytují praktická vodítka pro jejich terapeutickou práci.
Přes tisíc citátů z celoživotního díla švýcarského psychiatra, psychologa, psychoterapeuta a jednoho z nejvýznamějších myslitelů dvacátéo století Carla Gustava Junga, které kniha obsahuje, představuje jistém smyslu duchovní kompendium současné západní moudrosti. Vybrala je Jungova žačka a spolupracovnice Jolanda Jacobiová a seřadila je tematicky v šestnácti kapitolách do čtyř základních existenciálních okruhů pojednávajících o skutečnosti duše a jejích vztazích, o říši hodnot a o posledních věcech.... celý text
Rukopis slavné Červené knihy vázaný v kůži pojmenovaný autorem původně Liber Novus ležel od smrti C. G. Junga v trezoru jedné švýcarské banky. Jungova rodina považovala zápisky za příliš intimní a fantastické, bála se kompromitace a odmítala jakékoli návrhy na zveřejnění. Teprve v roce 2000 se britskému historikovi lékařství Sonu Shamdasanimu podařilo domluvit se s dědici pořízení faksimile původního Jungova rukopisu a jeho vydání. Od prvního vydání v angličtině, němčině a češtině kniha zaznamenala celosvětový úspěch a řadu vydání v mnoha jazycích. Stejně populární jako velkoformátová kniha v podobě středověkého foliantu s Jungovými vlastnoručními kresbami je ve světě její čtenářská edice, která obsahuje pouze text bez grafického doprovodu, který ovšem o to víc vyniká svou profétickou silou obraznosti a jazykové barevnosti. „Kniha, která představuje zásadní přínos k porozumění kulturní historie dvacátého století.“ Magdaléna Platzová, Respekt „Nakladatelství Portál provedlo monumentální čin. Do češtiny – jako do druhého překladového jazyka na světě – převedlo faksimile a bohatě komentované vydání Jungovy Červené knihy.“ Stanislav Komárek, Lidové noviny
Švýcarský psycholog C.G. Jung (1875 - 1961), jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, je autorem rozsáhlého díla, jehož neoddělitelnou součástí je i jeho korespondence. Sto dopisů je prvním českým výborem z třísvazkových Dopisů (Briefe I - III) vydaných na počátku 70. let Anielou Jafféovou ve spolupráci s Gerhardem Adlerem. Mezi adresáty Jungových dopisů najdeme jména jako Sigmund Freud, Herman Hesse, James Joyce, Hermann Keyserling, Aniela Jaffé a mnoho dalších...
Sedmý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.
Snové symboly individuačního procesu Úvod do nábožensko-psychologické problematiky alchymie. Pátý svazek výboru z díla.
