Carl Gustav Jung Knihy

Revidované vydání čtvrtého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje Jungovy texty: Psychologie a náboženství; Symbol proměny ve mši; Odpověď na Jóba.

Tavistocké přednášky – řada pěti přednášek na Tavistocké klinice pro asi 200 lékařů.

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.

C. G. Jung ve svých spisech předložil svůj komplexní obraz člověka a rozvinul celistvou koncepci procesu uzdravení. Podle renomovaných jungovských analytiček Vereny Kastové a Ingrid Riedelové je v Jungově díle centrální pojetí tvořivé dimenze, stávání se a rozvoje, jež je vlastní každé existenci. Má-li člověk, byť jen v nepatrné míře přístup k této tvořivé dimenzi, může docházet k jeho růstu. Proto se Jung vztahuje tak často k sebeúzdravným silám v člověku a k jeho zdrojům. S tímto ohledem editorky vybraly zásadní a dobře srozumitelné Jungovy texty (např. Analytická psychologie, O vztahu psychoterapie k duchovní péči, Cíle psychoterapie atd.), které již generacím psychoterapeutů poskytují praktická vodítka pro jejich terapeutickou práci.

Rukopis slavné Červené knihy vázaný v kůži pojmenovaný autorem původně Liber Novus ležel od smrti C. G. Junga v trezoru jedné švýcarské banky. Jungova rodina považovala zápisky za příliš intimní a fantastické, bála se kompromitace a odmítala jakékoli návrhy na zveřejnění. Teprve v roce 2000 se britskému historikovi lékařství Sonu Shamdasanimu podařilo domluvit se s dědici pořízení faksimile původního Jungova rukopisu a jeho vydání. Od prvního vydání v angličtině, němčině a češtině kniha zaznamenala celosvětový úspěch a řadu vydání v mnoha jazycích. Stejně populární jako velkoformátová kniha v podobě středověkého foliantu s Jungovými vlastnoručními kresbami je ve světě její čtenářská edice, která obsahuje pouze text bez grafického doprovodu, který ovšem o to víc vyniká svou profétickou silou obraznosti a jazykové barevnosti. „Kniha, která představuje zásadní přínos k porozumění kulturní historie dvacátého století.“ Magdaléna Platzová, Respekt „Nakladatelství Portál provedlo monumentální čin. Do češtiny – jako do druhého překladového jazyka na světě – převedlo faksimile a bohatě komentované vydání Jungovy Červené knihy.“ Stanislav Komárek, Lidové noviny

Přes tisíc citátů z celoživotního díla švýcarského psychiatra, psychologa, psychoterapeuta a jednoho z nejvýznamějších myslitelů dvacátéo století Carla Gustava Junga, které kniha obsahuje, představuje jistém smyslu duchovní kompendium současné západní moudrosti. Vybrala je Jungova žačka a spolupracovnice Jolanda Jacobiová a seřadila je tematicky v šestnácti kapitolách do čtyř základních existenciálních okruhů pojednávajících o skutečnosti duše a jejích vztazích, o říši hodnot a o posledních věcech.... celý text

Švýcarský psycholog C.G. Jung (1875 - 1961), jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, je autorem rozsáhlého díla, jehož neoddělitelnou součástí je i jeho korespondence. Sto dopisů je prvním českým výborem z třísvazkových Dopisů (Briefe I - III) vydaných na počátku 70. let Anielou Jafféovou ve spolupráci s Gerhardem Adlerem. Mezi adresáty Jungových dopisů najdeme jména jako Sigmund Freud, Herman Hesse, James Joyce, Hermann Keyserling, Aniela Jaffé a mnoho dalších...

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Výbor z díla IX: Člověk a kultura Devátý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“, který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující texty C. G. Junga: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit, K psychologii východní meditace, Předmluva k I-ťingu, Zósimovy vize, Paracelsus jako lékař, Sigmund Freud.

Autorovým rozsáhlým dílem, je neoddělitelnou částí i jeho korespondence.

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi Práce přibližují podstatu Jungova psychoterapeutického přístupu a řeší některé konkrétní psychologické či psychiatrické problémy. Výbor z díla má laickému čtenáři napomoci v základní orientaci v jeho bohatém myšlenkovém systému.

„Považuji problém nevědomí za natolik významný a tak aktuální, že by podle mne byla velká škoda, kdyby tato otázka, tak úzce se dotýkající nás všech, měla zmizet ze zorného pole vzdělaných laiků tím, že by byla vykázána do nějakého nedostupného odborného časopisu, aby pak vedla svůj stínově papírový život v policích knihoven,“ napsal v předmluvě k prvnímu vydání Psychologie nevědomých procesů její autor a jeden ze zakladatelů moderní psychologie Carl Gustav Jung. V rozsahu nevelkém a čtenářsky přístupném raném díle Jung na konkrétních případech pacientů a s využitím snů, fantazií, krásné literatury a mytologie podává výklad konceptů individuálního a kolektivního nevědomí a kolektivních archetypů, na nichž staví jungovská terapie. Kniha je dobrým úvodem do Jungova rozsáhlého a vrstevnatého díla.

Osmý svazek souborného Jungova díla zahrnuje klíčové práce, které odhalují zásadní poznatky a hypotézy C. G. Junga. Šest článků pochází z knihy O psychické energetice a podstatě snů, kde Jung reaguje na námitky proti Proměnám a symbolům libida a rozpracovává svou teorii libida, kterou začal formulovat kolem roku 1912 a dokončil v roce 1928. V statě „Pokus o předvedení analytické teorie“ se vyrovnává s Freudovými koncepty a jasně vyjadřuje své vlastní myšlenky. Tyto práce jsou základem pro pochopení analytické psychologie. Autorovo stanovisko k teorii poznání se odráží v „Teoretických úvahách o podstatě psychična“, kde zkoumá pojmy „vědomí“ a „nevědomí“ v historickém kontextu a v souvislosti s instinktem. „Synchronicita jako princip nepříčinných souvislostí“ je zahrnuta pro své archetypálně podmíněné souvislosti, které nelze uchopit kauzálně, a přináší novou dimenzi k vědeckému chápání. Nauka o synchronicitě propojuje moderní fyziku s analytickou psychologií v málo prozkoumané oblasti reality. Kratší práce se zabývají světonázorem, skutečností, nadskutečností a vírou v duchy, přičemž autor se snaží o fenomenologické uchopení těchto témat. Kolem těchto hlavních spisů se soustředí tematické příspěvky z dalších Jungových děl.

Devátý díl sebraných spisů C.G.Junga je věnován studiím o specifických archetypech. Jeho první svazek, nazvaný Archetypy a kolektivní nevědomí , sestává z kratších esejů. Svazek druhý, Aion , je obsáhlou monografií o archetypu bytostného Já (das Selbst).

Revidované vydání šestého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje druhou část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Kniha je rozdělena do šesti kapitol, v nichž se Jung podrobně zabývá strukturou alchymického díla a jeho psychologickým pozadím, především projekcí nevědomých obrazů psychické celosti a snahami o její dosažení. Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány takto: Základní alchymické pojmy; Psychická povaha alchymického díla; Dílo; Materia prima; Paralela lapis – Kristus; Alchymická symbolika v nábožensko-historickém rámci. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Carl Gustav Jung v této knize přechází od výkladu grimmovské pohádky o duchu v lahvi, k analýze podob a funkcí Merkuria v alchymických textech, a nakonec k postavě Herma v gnostických traktátech. V shodě se svým psychologickým pojetím, jež spatřuje v alchymii nikoli zkoumání, nýbrž výsostný způsob prožívání nevědomí, shledává v Merkuriovi složeném ze všech myslitelných protikladů na jednu stranu bytostné Já, na druhou stranu proces individualizace, a díky bezmeznosti svých definicí také kolektivní nevědomí.

Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo, jímž se etabloval jako samostatný psychologický myslitel. V každém případě se jeho popis introvertního a extravertního zaměření stal nejobecněji přijímaným Jungovým objevem vůbec. Ve své knize se podrobně zabývá tím, jak byly tyto dva typy postojů pojímány v historii (s introverzí spojuje např. středověký nominalismus, Nietzschův apollinský typ nebo osobnost Alfreda Adlera, s extraverzí zase realismus, dionýský typ či Sigmunda Freuda). Vedle toho popisuje čtyři možné funkce vědomí – myšlení jako opak cítění a smyslové vnímání, jehož opakem je intuice. Každý člověk má hlavní funkci vědomí, jejíž opak vyjadřuje, jak funguje jeho nevědomí. Kombinace funkcí vědomí s introverzí a extraverzí dávají osm základních psychologických typů. Jung rovněž líčí, co se děje s psychikou člověka, když je jeho vědomé zaměření příliš jednostranné. Kniha je doplněna rozsáhlým přehledem definic, které mohou sloužit jako vodítko pro pochopení Jungových základních myšlenek.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík.

Mýtus o Šibalovi, který je jak tvořitelem, tak ničitetelem, jak podvodníkem, tak podváděným, jak podčlověkem, tak nadčlověkem - je jedním z nejstarších a nejuniverzálnějších vyjádření člověka. Původní indiánské mýty týkající se archetypické postavy Šibala či Blázna, jsou obsahem jedinečné studie indiánské mytologie se zaměřením na tuto postavu, její srovnání s postavami antické mytologie a její psychologický rozbor. Autor je jedním z vůdčích antropologů zabývajících se indiány. Je pravděpodobně nejlepším znalcem indiánských mýtů.

Představy spásy v alchymii Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Bohatě ilustrovaný svazek shrnuje veškeré známé výtvarné dílo C. G. Junga – od kreseb přes knižní malby, obrazy až po dřevěné a kamenné sochy. Vydání Červené knihy vyvolalo extrémní zájem o Junga nikoli jen jako zakládající osobnost psychologie a spisovatele, ale též jako o výtvarného tvůrce s neobyčejnou imaginací, smyslem pro kompozici, figuru a barvy. Tento dosud málo známý, přesto ale podstatný rozměr Jungovy osobnosti je poprvé kompletně představen v tomto unikátním díle, které obsahuje přes 250 barevných reprodukcí. Obrazy jsou doplněny úvodními studiemi, které se zaměřují na kořeny Jungova výtvarného projevu, na souvislosti s jeho teorií mandal, na Jungův profil jako umělce, sběratele i diváka. Carl Gustav Jung je jedna ze zakládajících a klíčových osobností psychologie. Portál postupně vydává všechna jeho zásadní díla.

Semináře o kundaliní józe, které Carl Gustav Jung přednesl v roce 1932 v Curychu, jsou považovány za klíčové pro psychologické chápání východního myšlení a transformace vnitřní zkušenosti. Jung v nich našel model pro vývoj vyššího vědomí a interpretoval jeho symboliku v kontextu individuačního procesu. Redaktor Sonu Shamdasani spojil Jungovy přednášky s diskusemi účastníků, čímž přiblížil fascinaci intelektuálů předválečné Evropy východní spiritualitou, která se odhalovala s každým novým překladem jógických a tantrických textů. Shamdasani zrekonstruoval semináře na základě nových dokumentů a vysvětluje, proč Jung považoval porozumění východnímu myšlení za klíčové pro rozvoj západní psychologie. Zároveň se zaměřuje na otázky, které trápily nejen Junga, ale i účastníky: Jaký je vztah mezi východními náboženskými školami a západní psychoterapií? Existuje spojitost mezi esoterickými tradicemi a osobními prožitky? Jak mohou symboly kundaliní jógy osvětlit psychózy? Tyto otázky jsou relevantní i pro současné čtenáře. Kniha rovněž obsahuje nový materiál z Jungových seminářů, přednášky indologa Wilhelma Hauera, ilustrace čaker a klasický překlad tantrického díla Šatčakranirúpana od Johna Woodroffa.

Dvě rozšířené přednášky významného švýcarského psychiatra, psychologa a filosofa XX. století. Kniha obsahuje dvě Jungovy přepracované a rozšířené přednášky o jedné z nejpozoruhodnějších renesančních postav, Theofrastu Bombastovi von Hoheim alias Paracelsovi: Paracelsus jako lékař a Paracelsus jako duchovní zjev. Zejména druhá, podstatně rozsáhlejší studie, otevírá vhled do nelehko přístupné Paracelsovy „skryté“ filosofie. Jung zde, i pomocí hojných citací, které bezprostředně předvádějí autorův veskrze „drsný“ jazyk, vykresluje obraz živoucího sepětí myšlenky a života, které je pro Paracelsa tolik příznačné. Neméně zajímavý je ovšem i způsob, jakým Jung sám svou postavu analyzuje.

Příspěvky k problému psychoterapie a psychologie přenosu. • Terapeutická hodnota odreagování • Praktická použitelnost analýzy snů • Psychologie přenosu • Růžová zahrada filosofů aneb série obrazů Rosarium philosophorum jako základ představy fenoménu přenosu 1. Merkurova studna 2. Král a královna 3. Nahá pravda 4. Ponoření v lázni 5. Coniunctio 6. Smrt 7. Vzestup duše 8. Očista 9. Návrat duše 10. Nové zrození

Archetypy a nevědomí Zakladatel analytické psychologie zkoumá duchovní základ, který jedince spojuje s lidským druhem. Psychika lidské bytosti není určována pouze individuálními niternými vlivy, nýbrž i archetypy, jež jsou společné různorodým kulturám. Psychika každého z nás je totiž spoluurčována duchovním dědictvím všech předchozích generací (tj. kolektiv- ní nevědomí). Kolektivní nevědomí zosobňuje duchovní dědictví celého dosavadního vývoje lidského druhu. Druhý svazek spisů obsahuje práce o této ústřední proble- matice myšlenkového systému švýcarského psychologa. Jediným nedostatkem zásluž- ného jungovského projektu je, že zakladatel analytické psychologie by si zaslou- žil český překlad uceleného kritického vydání sebraných spisů

Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“

Text obsahuje kromě spisu "Psychologie přenosu" (která vyšla v roce 1946 formou samostatného svazku) i všechny práce z let 1939 až 1950, které se zabývají problematikou psychoterapie.Sebrané spisy C .G. Junga ; 16. svazek, díl 1.

Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.

Marie-Louise von Franz (1915–1998), odbornice nejen v oblasti psychologie, ale i klasické filologie, se společně s Jungem od 30. let minulého století zabývala hlubinně psychologickým výkladem pohádek a alchymických spisů, pracovala jako psychoterapeutka a v r. 1956 se stala pedagožkou Institutu C. G. Junga v Küsnachtu u Curychu. Poté, co ji Jung seznámil s dílem Aurora consurgens (řazeného do křesťanské alchymie a její tradicí připisovaného Tomáši Akvinskému), připravila jej k novému vydání, přeložila a okomentovala, přičemž si po podrobné psychologické analýze textu v závěrečné studii položila také v badatelských kruzích hodně diskutovanou otázku ohledně jeho autorství. Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii tak charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor „popsat či zformulovat religiózní prožitek – nebo, psychologicky řečeno – bezprostřední zkušenost nevědomí“.

Ve druhé části svého velkolepého díla C. G. Jung pokračuje v líčení stěžejních alchymických symbolů (král a královna, Adam a Eva...) a odpovídajících stavů v duševní realitě člověka. Setkáváme se zde s konečnými procesy proměny a jednotlivými stupni konjunkce, které jdou ruku v ruce se sebepoznáváním, odhalováním projekcí a morální reintegrací. „Alchymie nám hojností svých symbolů umožňuje nahlédnout do úsilí lidského ducha, v němž můžeme vidět obdobu religiózního ritu, potažmo obdobu opus divinum. S tím rozdílem ovšem, že alchymickou „prací“ není činnost kolektivní, formální a přísně obsahově definovaná. Při veškeré podobnosti fundamentálních principů je to naopak individuální akce, v níž člověk, jedinec vkládá sebe celého na misku vah, aby dosáhl transcendentálního účelu: ustaveni jednoty. Je to dílo smíření zdánlivě neslučitelných protikladů. Charakteristické je, že protiklady se nechápou jen jako fyzické elementy v přirozeném nepřátelství, ale zároveň jako morální konflikt. Předmět snažení je pro alchymistu vně i v nitru, fyzicky i psychicky, takže se dílo prostírá prakticky na celou přírodu. Jeho cíl tkví v symbolu, který má empirický a zároveň transcendentální aspekt.“

Jde o psychologický výklad paranormálních jevů, který se soustřeďuje na otázku, co tvoří psychický základ jevů jako jsou zjevení duchů, předtuchy, jasnozřivost, kontakt s mrtvými, očarování apod.

C. G. Jung zemřel v roce 1961, aniž svou psychologii stačil systematicky uspořádat. Snad i proto se jeho myšlenky v posledních čtyřiceti letech staly předmětem zájmu mnoha dalších badatelů, kteří je zkoumali, vysvětlovali a amplifikovali, a to s nejrůznějšími výsledky. Cílem knihy je seznámit čtenáře s bohatstvím Jungových originálních myšlenek, které nechce kritizovat ani obhajovat. Základ knihy tvoří citáty z Jungova díla, které jsou doplněny stručnými komentáři Daryla Sharpa. Kniha je koncipována tak, aby poskytla přehled Jungovy analytické psychologie a vysvětlila její základní pojmy a principy.

Revidované vydání třetího svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje Jungovy texty: Vztahy mezi já a nevědomím; Psychologie přenosu.

Hlubinná interpretace historického vývoje vztahu Boha a člověka z pera slavného analytického psychologa. Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře. Na podkladě Knihy Jób se tehdy již slavný analytický psycholog snaží vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledá odpověď na problém lidského utrpení, zkoumá vývoj samotného Boha, přesněji naší představy o něm: Jahve je mu symbolem nevědomí, je dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým, neomezeným božstvím bez sebereflexe. Celý další proces stvoření, na němž se Jahve podílí se svou družkou Sofií – božskou Moudrostí, již potom vymění za Izrael, a následného Vtělení je procesem transformace božství, resp. lidského vědomí. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst).

Sedmý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.

Sedmý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.

Výbor klade do rukou českého čtenáře reprezentativní texty jednoho z největších moderních znalců lidské duše. Z obsahu: I/ Problémy duše moderního člověka Základní problém současné psychologie Protiklad Freud a Jung Problém duše moderního člověka O vzniku osobnosti Nadaný Manželství jako psychologický vztah Životní obrat Duše a smrt Psychoterapie a světový názor Ulysses — Monolog Picasso Po katastrofě Doslov k „Rozpravám k současným dějinám“ Boj se stínem II/ Ze vzpomínek — snů — myšlenek C. G. Junga Svazek uzavírá Ediční poznámka překladatele, Bibliografie a text O autorovi a jeho díle. Stati vybral a z německých originálů přeložil Karel Plocek Předmluvu napsal Ludvík Běťák Vydání první

Kniha obsahuje tři příspěvky: K empirii individuačního procesu; O symbolice mandaly; Mandaly. Slovo mandala znamená kruh v obecném smyslu. V oblasti náboženských rituálů a v psychologii označuje kruhové obrazy, jejich kreslené, malované, plastické nebo taneční ztvárnění … jako psychologické fenomény se spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie … individuální mandaly se vyznačují takřka neomezeným množstvím motivů a symbolických narážek, z nichž je snadno patrné, že se pokoušejí vyjádřit celek individua, nebo jeho hlavní vnitřní vztažný bod … jejich předmětem je bytostné Já.

Na základě klinických, historických a transkulturních výzkumů a na základě konfrontace s vlastním nevědomím rozvedl své poznatky do otevřeného systému analytické psychologie. Propracoval koncepci kolektivního nevědomí a archetypů, originální psychologickou typologii, teorii snu.

Carl Gustav Jung (1875–1961) a Wolfgang Ernst Pauli (1900–1958) jsou dvě významné postavy dvacátého století, jejichž spolupráce inspirovala řadu knih a studií. Výsledkem jejich paralelního a společného bádání je tato kniha z roku 1952, která se zaměřuje na propojení přírody a duše. Jungův příspěvek se věnuje konceptu synchronicity, kterou definuje jako časovou koincidenci dvou nebo více příčinně nespojených událostí s obdobným významem. Tímto tématem se zabýval od 30. let, přičemž jeho výzkum byl ovlivněn diskuzemi a korespondencí s Pauliem. Pauliho studie se zaměřuje na vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera, a zkoumá komplementaritu duše a přírody v jeho a Fluddově díle. V širším kontextu se zabývá spojením poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, které vyjadřují emoční stránku prožitku a jsou v živém vztahu s tehdejším souhrnem vědění. Pauli zdůrazňuje, že návrat k historickým obdobím, kdy byly vědecké pojmy cizí, může přinést důkaz o existenci symbolů, které mají jak náboženskou, tak přírodovědeckou funkci. Kniha je doplněna Pauliho esejí o vědě a myšlení západu.

V rámci rozsáhlé tvorby C. G. Junga je třísvazkové „Mysterium Coniunctionis“ klíčovým dílem jeho pozdních let. Alchymická tradice mu umožnila spojit osobní prožitky a vhledy z „sestupu do nevědomí“ s objektivními materiály a historickými kořeny evropského duchovního vývoje. Psychologie nevědomých procesů, i když mladá, odhalila důležité skutečnosti, jako je protikladnost struktury psyché, která je společná všem přirozeným procesům. Tyto energetické fenomény vycházejí z napětí protikladů, což má zásadní význam pro psychologii, neboť vědomí se často zdráhá uznat protikladnost svého pozadí, i když z ní čerpá energii. Psychologie teprve začíná chápat, že alchymická filosofie přírody se zabývá protiklady a jejich sjednocením, přičemž užívá symbolickou terminologii podobnou snům, které se často dotýkají protikladnosti. Vědomí usiluje o jasnost a rozhodnost, ale musí se neustále osvobozovat od opačných tendencí, které zůstávají v nevědomí. Alchymisté většinou netušili, že odhalují psychické struktury, neboť se domnívali, že vysvětlují látkové proměny. Tímto způsobem alchymie získává význam pro psychology, neboť odhaluje skryté procesy psyché, které by se člověk vědomě styděl přiznat.

Hluboké myšlenky C. G. Junga. Neboť tou největší a člověku nejbližší záhadou světa je sám člověk. C. G. Jung, významný psycholog a psychoanalytik, zprostředkuje současné době návrat k náboženskému cítění a skutečnému plnohodnotnému životu skrze porozumění duši a duševním procesům. Jen díky duši může dojít k uzdravení a obratu k lepšímu - pro jednotlivce i pro lidstvo. Franz Alt, známý televizní žurnalista a uznávaný znalec C. G. Junga, sestavil výběr stěžejních textů tohoto ,,velkého duchovního léčitele 20. století". Slova duše, která působí na uzdravení naší mysli z hloubky.

Taoistický text zdůrazńuje nedokonalost vnějšího světa, proto člověk nachází spásu v nehybném pólu všech jevů. Zde spočívá cesta k věčnému životu ... Základní taoistický spis značně podléhá vlivu buddhistických a konfucianistických myšlenkových systémů. Svazek rovněž obsahuje komentář německého sinologa Wilhelma o původu a obsahu Tajemství zlatého květu. Jungův komentář využívá teorie kolektivního nevědomí k zobecńujícímu srovnání duchovního života západního a východního člověka.... celý text

Jung vlastní psychologický přístup považoval za své „osobní vyznání“, a tak není divu, že i jeho způsob, jakým pojednává o mužství, je způsobem, jak se vyrovnat s komplikovaným vztahem k vlastnímu otci. Se skutečným otcem se dostatečně identifikovat nedokázal, a tak se střetává s mužstvím na obrazné, vnitřní, archetypální rovině. Vzhledem k tomu, že se Jung v žádném díle nezabývá výlučně psychologií mužů, podnikl editor John Beebe mravenčí práci, aby mužská témata našel v Jungových statích, přednáškách, dopisech či rozhovorech. Ve svém výboru se tak zaměřuje například na problematiku mužského hrdiny jako toho, kdo se snaží získat vědomou nezávislost na nevědomých, instinktivních silách reprezentovaných matkou. Neopomíjí téma ženství (animy) v mužích a mužství (anima) v ženách. Zahrnuje stati, kde se Jung zabývá otcem nebo kde zpracovává téma Logu a Erótu, ducha či alchymického sjednocení protikladů. Výbor je významným příspěvkem k poznání díla C. G. Junga a tématu, které je dodnes vysoce aktuální a čtenářsky přitažlivé. Doslov Martin Skála.

Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla „Tajemno na obzoru“, které vyšlo v Brně v roce 1999.) Jung se v knize zabývá celosvětovým fenoménem UFO, když v jednotlivých kapitolách cílí na psychologické aspekty fenoménu a zkoumá 1) UFO jako vizionární pověst, 2) UFO ve snech, 3) UFO v malířství a 4) historii fenoménu UFO; v závěru se krátce věnuje také nepsychologickým a politickým aspektům UFO. Text je doplněn barevnými a černobílými ilustracemi a aktualizovaným poznámkovým aparátem.

Kniha obsahuje dva příspěvky mytologa Karla Kerényiho: Prvotní dítě v prvotních dobách a Koré, a dvě práce C. G. Junga: Psychologie archetypu dítěte a Psychologické aspekty Kory. Karl Kerényi se zabývá mytologématy božského dítěte a panny v řecké, finské a indické mytologii, C. G. Jung analyzuje projev odpovídajících archetypů v duši moderního člověka.... celý text

Revidované vydání sedmého svazku "Výboru z díla C. G. Junga". Kniha obsahuje první část Jungovy významné práce "Symboly proměny". Kniha o proměnách psychické energie předznamenala vznik analytické psychologie.

C.G. Jung's self-experimentation in 1913 led to his "confrontation with the unconscious," documented in his notebooks known as The Black Books. These writings illuminate his personal cosmology and insights into his life and relationships, forming the foundation of analytical psychology. This edition features a profound essay by Sonu Shamdasani, along with translated and facsimile versions of the notebooks, providing an extraordinary glimpse into Jung's psyche and the development of his theories.

Five long essays that trace Jung's developing interest in alchemy from 1929 onward. An introduction and supplement to his major works on the subject, illustrated with 42 patients' drawings and paintings.

Nietzsche's infamous work Thus Spake Zarathustra is filled with a strange sense of religiosity that seems to run counter to the philosopher's usual polemics against religious faith. For some scholars, this book marks little but a mental decline in the great philosopher; for C. G. Jung, Zarathustra was an invaluable demonstration of the unconscious at work, one that illuminated both Nietzsche's psychology and spirituality and that of the modern world in general. The original two-volume edition of Jung's lively seminar on Nietzsche's Zarathustra has been an important source for specialists in depth psychology. This new abridged paperback edition allows interested readers to participate with Jung as he probes the underlying meaning of Nietzsche's great work.

Offers a complete revision of "Psychology of the Unconscious" (original, 1911-12).

Exploring the energic viewpoint in psychology, this work delves into the measurement of psychic energy and its implications for understanding human behavior. It examines key concepts like libido theory, extraversion, and introversion, while also addressing the relationship between analytical psychology and various aspects of life, including marriage, education, and the unconscious. Jung's insights into the psychological foundations of belief and the therapeutic value of emotional expression further enrich the discussion, making it a comprehensive study of psychological dynamics.

All the creative art psychotherapies (art, dance, music, drama, poetry) can trace their roots to C. G. Jung's early work on active imagination. Joan Chodorow here offers a collection of Jung's writings on active imagination, gathered together for the first time. Jung developed this concept between the years 1913 and 1916, following his break with Freud. During this time, he was disoriented and experienced intense inner turmoil --he suffered from lethargy and fears, and his moods threatened to overwhelm him. Jung searched for a method to heal himself from within, and finally decided to engage with the impulses and images of his unconscious. It was through the rediscovery of the symbolic play of his childhood that Jung was able to reconnect with his creative spirit. In a 1925 seminar and again in his memoirs, he tells the remarkable story of his experiments during this time that led to his self-healing. Jung learned to develop an ongoing relationship with his lively creative spirit through the power of imagination and fantasies. He termed this therapeutic method "active imagination."This method is based on the natural healing function of the imagination, and its many expressions. Chodorow clearly presents the texts, and sets them in the proper context. She also interweaves her discussion of Jung's writings and ideas with contributions from Jungian authors and artists.

Young Christiana Morgan recorded her vision quest experiences of inner archetypal encounters in words and paintings--which Carl Jung later used as the basis for seminar work in Zurich. First time available to the public, here are transcriptions of the seminar notes combined with color reproductions of Morgan's paintings, revealing archetypal parallels with western myth and eastern yoga. 41 color and 77 line illustrations. 10 photos. in two volumes.

Jung's writing is the key to understanding 20th century psychology, psychiatry and psychoanalysis. This collection of his writings clearly presents him in his own words and in precis.

In 1932, world-renowned physicist Wolfgang Pauli had already done the work that would win him the 1945 Nobel Prize. He was also suffering after a series of troubling personal events. He was drinking heavily, quarrelling frequently, and experiencing powerful, disturbing dreams. Pauli turned to C. G. Jung for help, forging an extraordinary intellectual conjunction not just between a physicist and a psychologist but between physics and psychology. As their acquaintance developed, Jung and Pauli discussed the nature of dreams and their relation to reality, finding surprising common ground between depth psychology and quantum physics and profoundly influencing each other's work. This portrait of an incredible friendship will fascinate readers interested in psychology, science, creativity, and genius.

C.G. Jung's letters to the artist and analysand Hedy Wyss, published here for the first time, are a unique testimony to Jung's vivid and sparkling spirit. Here we encounter the lively, compassionate and deeply human side of Jung's nature. He writes neither scientifically nor cautiously, but quite spontaneously out of his respective state of mind. He mentions his suffering from various physical ailments to Hedy Wyss, such as heart troubles and rheumatism. At the same time he struggles for the integrity of the analytical relationship and the veracity of love. Jung wrote his most important works during the twenty years of their correspondence, concluding with Mysterium Coniunctionis. Accordingly, in many of his letters to Hedy Wyss, hidden references to the problems he wrestled with at any given time can be found throughout these works. As a result, the content of Jung's letters required a comprehensive commentary. Alongside Jung's works, a private manuscript written by Hedy Wyss, in which, years after his death, she looked back on her encounters with "C.G." or the "Old Sage" as she liked to call him, furthered understanding of many details in the letters. These sources give us a unique insight into C.G. Jung's singular approach as a researcher and analyst.

Well-known for his articulation of the "shadow side" of human individuality and culture, C. G. Jung wrote a great deal about the question of evil throughout his life and in scattered places in his work. In this book his position is pieced together from many sources. In his early work on the unconscious, for instance, he considered the role of evil in the mental processes of the severely disturbed. Later, he viewed the question of moral choice within the framework of his ideas about archetypes and discussions about moral choices, conscience, and the continual ethical reflection that is necessary for all of us. The material here includes letters to Freud and Father Victor White and selections from his writings ranging from his Answer to Job to his travel piece on North Africa.

Alchemical symbolism eventually suggested to Jung that there was a process in the unconscious, one that had a goal beyond discharging tension and hiding pain. In this book, Nathan Schwartz-Salant, a leading Jungian analyst with an interest in alchemy, brings together a key selection of Jung's writings on the subject. These writings expose us to Jung's fascinating reflections on the symbols of alchemy - such as the three-headed Mercurial dragon, hermaphrodites, and lions devouring the sun - and brings us closer to the spirit of his approach to the unconscious, closer than his purely scientific concepts would allow.

At least three major questions can be asked of myth: what is its subject matter? what is its origin? and what is its function? Theories of myth may differ on the answers they give to any of these questions, but more basically they may also differ on which of the questions they ask. C. G. Jung's theory is one of the few that purports to answer fully all three questions. This volume collects and organizes the key passages on myth by Jung himself and by some of the most prominent Jungian writers after him: Erich Neumann, Marie-Louise von Franz, and James Hillman. The book synthesizes the discovery of myth as a way of thinking, where it becomes a therapeutic tool providing an entrance to the unconscious.In the first selections, Jung begins to differentiate his theory from Freud's by asserting that there are fantasies and dreams of an "impersonal" nature that cannot be reduced to experiences in a person's past. Jung then asserts that the similarities among myths are the result of the projection of the collective rather than the personal unconscious onto the external world. Finally, he comes to the conclusion that myth originates and functions to satisfy the psychological need for contact with the unconscious--not merely to announce the existence of the unconscious, but to let us experience it.

In 1925, while transcribing and painting in his Red Book, C. G. Jung presented a series of seminars in English in which he spoke for the first time in public about his early spiritualistic experiences, his encounter with Freud, the genesis of his psychology, and the self-experimentation he called his "confrontation with the unconscious," describing in detail a number of pivotal dreams and fantasies. He then presented an introductory overview of his ideas about psychological typology and the archetypes of the collective unconscious, illustrated with case material and discussions concerning contemporary art. He focused particularly on the contra-sexual elements of the personality, the anima and the animus, which he discussed with the participants through psychological analyses of popular novels, such as Rider Haggard's She. The notes from these seminars form the only reliable published autobiographical account by Jung and the clearest and most important account of the development of his work. This revised edition features additional annotations, information from the Red Book, and an introduction by Sonu Shamdasani, Philemon Professor of Jung History at University College London.

This comprehensive collection of writings by the epoch-shaping Swiss psychoanalyst was edited by Joseph Campbell, himself the most famous of Jung's American followers. It comprises Jung's pioneering studies of the structure of the psyche—including the works that introduced such notions as the collective unconscious, the Shadow, Anima and Animus—as well as inquries into the psychology of spirituality and creativity, and Jung's influential "On Synchronicity," a paper whose implications extend from the I Ching to quantum physics. Campbell's introduction completes this compact volume, placing Jung's astonishingly wide-ranging oeuvre within the context of his life and times.

The Practice of Psychotherapy brings together Jung's essays on general questions of analytic therapy and dream analysis. It also contains his profoundly interesting parallel between the transference phenomena and alchemical processes.

C. G. Jung had a lifelong interest in the paranormal that culminated in his influential theory of synchronicity. Combining extracts taken from the Collected Works; letters; the autobiographical Memories, Dreams, Reflections; and transcripts of seminars, Jung on Synchronicity and the Paranormal sets out clearly his seminal contribution to our understanding of this controversial area.In his introduction, Roderick Main discusses Jung's encounters with and observations of the paranormal, the influences that contributed to his theory of synchronicity, and the central ideas of the theory itself. The selections include Jung's writings on mediumistic trance phenomena, spirits and hauntings, anomalous events in the development and practice of analytical psychology, and the divinatory techniques of astrology and the I Ching. The book also features Jung's most lucid account of his theory in the form of his short essay "On Synchronicity," and a number of Jung's less-known writings on parapsychology, his astrological experiment, and the relationship between mind and body.Jung on Synchronicity and the Paranormal addresses subjects that were fundamental to Jung's personal and professional development. Probing deeply into the theory of synchronicity, Roderick Main clarifies issues that have long been a source of confusion to Jung's readers.

One of the world's greatest psychiatrists reveals how to embrace our own humanity and resist the pressures of an ever-changing world. In this challenging and provocative work, Dr. Carl Jung—one of history's greatest minds—argues that civilization's future depends on our ability as individuals to resist the collective forces of society. Only by gaining an awareness and understanding of one's unconscious mind and true, inner nature—"the undiscovered self"—can we as individuals acquire the self-knowledge that is antithetical to ideological fanaticism. But this requires that we face our fear of the duality of the human psyche—the existence of good and the capacity for evil in every individual. In this seminal book, Jung compellingly argues that only then can we begin to cope with the dangers posed by mass society—"the sum total of individuals"—and resist the potential threats posed by those in power.

This ancient Chinese manual of spiritual alchemy was brought to the West in translation by missionary and theologian Richard Wilhelm who is assisted in this book by Carl Jung. Averse to the blind aping of oriental ways, Jung suggests that Eastern treasures are best used to enrich our understanding of the work we have to do on ourselves and our culture.

This volume from the Collected Works of C.G. Jung has become known as perhaps the best introduction to Jung's work. In these famous essays he presented the essential core of his system. This is the first paperback publication of this key work in its revised and augmented second edition. The earliest versions of the essays are included in an Appendices, containing as they do the first tentative formulations of Jung's concept of archetypes and the collective unconscious, as well as his germinating theory of types.