Polsko-litevská unie patřila v sedmnáctém století mezi největší evropské státy, ale zároveň byla neustále oslabována spory mezi magnáty a panovníkem. A když mocný šlechtic zaprodá svou duši a majetek zahraniční mocnosti, země se začíná zmítat v chaosu války. Potopa je příběh odpudivé zrady a neotřesitelné věrnosti, který se odehrává na začátku druhé poloviny sedmnáctého století v době švédského nájezdu na Rzeczpospolitou. Je součástí tzv. Trilogie, která patří mezi nejvýznamnější díla Henryka Sienkiewicze.
Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.
Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.
Hlavním hrdinou je místní svobodomyslný a tudíž v očích mnoha obyvatel podivínský a nebezpečný rybář Gilliatt. Gilliatt žijící mimo zdejší společnost, přesto poctivě pracující a naslouchající potřebám svého okolí se tajně zamiluje do neteře příslušníka místní smetánky Lethierryho, který je mj. vlastníkem prvního parou poháněného člunu, ze kterého pramení jeho bohatství. Okolnosti a zrada však Lethierryho částečně připraví o jeho výrobní prostředek. Na záchranu lodi vypíše odměnu v podobě ruky své spanilé neteře. Toho by se mohl odvážit jenom šílenec. Jeden však na ostrově je
