Augustin Spáčil Pořadí knih (chronologicky)

V devatenáctém století se na těžké galeje mohl dostat třeba člověk, který zcizil bochník obyčejného chleba. Pokud se z nucených prací pokusil uprchnout, za kus pečiva pak musel v nelidských podmínkách lámat kámen víc než dvacet let. Takový byl i smutný osud Jeana Valjeana. Po propuštění z vězení se proto rozhodl být ochráncem těch nejchudších a nejslabších, jenže minulost kriminálníka a fanatický policejní úředník Javert jsou mu neustále v patách… Bídníci jsou asi nejznámějším francouzským románem všech dob. Ačkoliv se jedná o kritiku tehdejší společnosti a její povrchní morálky, i dnešní čtenář s překvapením zjistí, že se od „Valjeanových a Javertových dob“ v řadě ohledů až tak moc nezměnilo.

Kniha popisuje švédský útok na Polsko. Vysoká polská šlechta zaměstnaná vnitřními neshodami jim neklade odpor. Pouze malá část skládající se především z rytířů bojuje jak proti Švédům tak proti zrádcům. Švédové dobudou Varšavu i Krakov. Po útoku Švédů na poutní míso Jasná Hora Jasna góra se však Poláci vzbouří. Poutní místo mají v takové úctě, že bez ohledu na nebezpečí začnou napadat a ničit menší švédské posádky. V tom okamžiku sebere zapuzený král Jan Kazimír všechny síly a vyrazí do protiútoku. Partyzánská válka Švédy vysiluje a především ji nemohou vyhrát. Když oddíl zaútočí, zničí malou švédskou posádku a pak je rozpuštěn, prostě není možné vyhrát. Švédové jsou postupně vytlačeni ze země. Polský protiútok přenese válku do Dánska. Polsko zvítězilo.

Patnáctileté vyhnanství na normandském souostroví pobídlo V. Huga k napsání románu zasazeného na tento svérázný kousek země v průlivu la Manche. Hlavním hrdinou je místní svobodomyslný a tudíž v očích mnoha obyvatel podivínský a nebezpečný rybář Gilliatt. Gilliatt žijící mimo zdejší společnost, přesto poctivě pracující a naslouchající potřebám svého okolí se tajně zamiluje do neteře příslušníka místní smetánky Lethierryho, který je mj. vlastníkem prvního parou poháněného člunu, ze kterého pramení jeho bohatství. Okolnosti a zrada však Lethierryho částečně připraví o jeho výrobní prostředek. Na záchranu lodi vypíše odměnu v podobě ruky své spanilé neteře. Toho by se mohl odvážit jenom šílenec. Jeden však na ostrově je…

Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.