Kniha čtenářům nabízí dějiny Opavy „jako na dlani“ – od prvních stop člověka až po závěr 20. století. Na realizaci knihy se podílelo 10 autorů a spolupracovaly na ní Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Slezské zemské muzeum, Státní okresní archiv Opava a Zemský archiv v Opavě.„Poslední tři jmenované instituce poskytly zásadní část obrazového materiálu knihy. Ten prostupuje celou publikací a texty významně doplňuje. Část bude čtenářům známá, ale mnohé materiály jsou publikovány vůbec poprvé.
V roce 2021 uplynulo 500 let od smrti opavsko-ratibořského vévody Valentina Hrbatého, a tedy od vymření vedlejší větve královské dynastie Přemyslovců po meči. Zatímco první tři generace vévodů z tohoto rodu jsou velmi dobře známé, ty následující unikají vědeckým studiím a zatím nezaujímají právoplatné místo v širším povědomí. Jejich politický význam sice od druhé poloviny 15. století klesal, řada z nich se ale nadále účastnila politického života v zemích České koruny, zejména ve Slezsku i v rámci církevních struktur i mimo tyto oblasti. Příslušníci těchto posledních generací po sobě zanechali mnoho stop, a to jak v písemných pramenech, tak v oblasti reprezentace moci v podobě hradů, kostelů či náhrobků. Edice Opavská historická sympozia/Svazek 2
Publikace je neprodejná. Vznikla v rámci řešení projektu DG18P02OVV057 Kulturní tradice českého rybářství ve světle jejího využití v cestovním ruchu a krajinotvorbě, financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje NAKI II.
Publikace S knížaty u stolu… je věnována atraktivnímu tématu středověké kulinární kultury dvorského prostředí. Pozornost je přitom zaměřena na všechny její složky: pokrmy a nápoje, gastronomickou přípravu, formy stolování, kuchyňské a stolní nádobí i stavební podobu a vybavení kuchyní a hodovních síní. Geograficky je téma vymezeno historickým opavským a ratibořským vévodstvím náležejícím ve 14. a 15. století opavské (opavsko-ratibořské) linii rodu Přemyslovců, územím se společnou politickou a kulturní minulostí. Zvolené téma publikace představuje na základě informací a artefaktů získaných interdisciplinárním výzkumem, jejichž základ tvoří katalog archeologických nálezů z rezidenčních měst – Opavy a Ratiboře. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi (reprodukce středověkých iluminací, díla starých mistrů, nástěnné malby aj.), které umožňují čtenáři pochopit prezentované poznatky v kontextu středověké kultury. Nedílnou součástí takto pojaté koncepce vyprávění jsou i ukázky dobových receptů, včetně fotografií podle nich připravených pokrmů.
Kniha navazuje na předchozí tituly a přístupnou formou, zahrnující historické a současné fotografie, technologická schémata, axonometrické kresby, mapové přílohy a přehledové tabulky, vysvětluje složitost ostravsko-karvinské aglomerace. Zaměřuje se na průmyslové dědictví Vítkovických železáren a související sociální instituce chráněné podle zákona o státní památkové péči, včetně významných, ale dnes zaniklých objektů a technických zařízení.
Technické zařízení ilustruje technologický tok od těžby uhlí přes koksování až po výrobu surového železa a jeho zkujňování. Obytné a sociální zázemí pro zaměstnance, klíčové pro stabilní výrobu, představuje průmyslové město Nové Vítkovice a Jubilejní kolonie v Hrabůvce. Publikace je strukturována do kapitol a katalogů pro snadnější orientaci v historickém vývoji a technologických pojmech. Kapitola Historický vývoj stručně charakterizuje historické souvislosti a současný stav, zatímco kapitola Technický vývoj objasňuje podstatu a vývoj technologií ve Vítkovických železárnách prostřednictvím popisů a schemat. Kapitoly a katalogy jsou vzájemně provázány odkazy na technický vývoj a kulturní památky, přičemž katalog kulturních památek je abecedně řazen podle katastrálních území a typologického označení.
Ženy ve středověku a raném novověku si obvykle představíme jako osoby takřka v bezprávném postavení. Pětice portrétů žen svázaných se slezským měšťanským prostředím (fojtky, astronomky, podnikavé manželky, porodní báby a lékařovy ženy) poodhaluje poněkud odlišnou realitu.
Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součást českého státu. Druhý svazek zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.
