Jaroslav Putík byl český spisovatel, jehož dílo se často noří do hlubin lidské psychiky a morálních dilemat. Jeho psaní charakterizuje pronikavá observace a schopnost zachytit napětí mezi individuální svobodou a společenskými tlaky. Putík zkoumá složitost lidských vztahů a důsledky životních rozhodnutí s precizností a empatickým porozuměním. Jeho literární přístup nabízí čtenářům intenzivní zážitek, který nutí k zamyšlení nad vlastním místem ve světě.
Deníkově stylizované záznamy z období let 1968 - 1989. V první a dosud nepublikované části Odchod ze Zámku zachycuje autor přelomové období, v němž byly pohřbeny naděje pražského jara 68. Druhá část Odysea po česku je věnována po všech stránkách utlumeným letům normalizace.
Kniha o velkém sjednocení Mongolů pod silným vedením Čingischána a následné tažení za čínskou zeď. Ve své době jedna z největších říší světa.
Novela autora, známého svými reportážemi, vypráví příběh mladého chlapce, který se vrací z koncentračního tábora s podlomeným zdravím. O jeho záchranu bojuje řada lidí. Spisovateli však jde o analýzu duševních stavů nemocného i jeho statečného zápasu o vlastní uzdravení.
Deníkové zápisy českého spisovatele Jaroslava Putíka z let 1971 až 1989 vznikaly spontánně a bez předem vytčeného záměru. Čtenáři se tak dostává do rukou autentické a zároveň literárně mimořádně zdařilé svědectví o celém období tzv. normalizace.
Autor se pokouší svým příběhem, zachycujícím lidské hledání blaženosti v komplikovaných poutech pohlavního partnerství, o literární průzkum našeho způsobu života. Vypravěč sám je svědectvím faktu, že nelze zůstat v pouhém pozorovatelském postoji a že jsme zpravidla proti své vůli vtaženi do vztahů druhých lidí: ač je nejprve jen divákem milostné situace svého přítele Jiřího, Jiřího ženy a výtvarnice Ivanky, i jeho osud záhy připlácí hře ostatních.
Čtyřiadvacet psychologických povídek, v nichž autor provází své hrdiny nečekanými životními situacemi. Protagonisté těchto malých povídek z různého času i prostředí procházejí nevýznamnými i mezními příhodami a střety se všemi tragikomickými nejistotami doby. Je nám servírován výsměch i pochopení, vzlety i dopady. Autor ví, o čem píše, jeho pozorovací schopnosti jsou vynikající, jeho vyjadřování pregnantní.
Spisovatel Jaroslav Putík patří k těm autorům, s jejichž tvorbou jsme se v posledních dvaceti letech mohli setkávat pouze prostřednictvím exilových nakladatelství a neoficiálních edic. K takto publikovaným dílům patří Putíkovy knihy Muž s břitvou, Červené jahody, Odchod ze zámku i Volný let voliérou. Tento pozoruhodný román líčí příběh skupiny podnikavců a malých dobrodruhů, kteří se rozhodnou skončit s nehybností prázdných roků a přelstít zákony života ve voliéře – tedy ve společnosti sedmdesátých a osmdesátých let. S bohatým využitím bizarních prostředků, nadsázky, grotesky, absurdity, autor vytváří sugestivní obraz ještě nedávných poměrů a jejich odrazu v pocitech i jednání lidí, ukazuje touhu po svobodě i různé cesty k ní. Román je současně ironickým komentářem českých dějin a rolí herců vystupujících na jejich prknech.
Příběh ženy, která se pokusila o sebevraždu a lékaře, který v její minulosti i přítomnosti hledá důvody osamocení a zklamání. Jejich vztah přerůstá do vztahu milostného a jejich společné, detektivní pátrání v lidských a společenských vztazích, poznamenaných okupací, poválečnýmiudálostmi a nakonec vyúsťuje do překvapivého závěru.
Muž s břitvou, neboli strýc Jan, připomíná Hrabalova strýce Pepina s tím rozdílem, že hrdina, který je holičem, filozofem, chemikem, zázračným doktorem i výrobcem falešných dokladů, je přes chaotičnost svého jednání schopen vyrovnat se jak s vlastním osudem, tak i ovlivnit životy svých bližních. Román přináší spoustu drobných maloměstských osudů a půvabných figurek.
Kniha zápisků, postřehů, aforismů, úvah a sentencí významného českého prozaika Jaroslava Putíka (* 1923), autora románů Smrtelná neděle, Brána blažených, Muž s břitvou, Volný let voliérou a Plyšový pes svým charakterem navazuje na jeho knihu Bláznův polštář z roku 2003. Je rozdělena do několika oddílů a má v mnohém charakter bilanční. Ale zdaleka nejen to: Putík se projevuje jako bystrý pozorovatel každodennosti, sečtělý glosátor nadčasových i dějinných témat, literatury, kultury i současné politiky. Jeho kniha je střízlivě skeptická, někdy hořká, často i sarkastická. Ani v drobných literárních útvarech Putík nezapře, že je výrazným českým spisovatelem, který cítí živou účast se světem, který jej obklopuje.
