Rudolf Steiner (25. února 1861, Kraljevec, Rakousko-Uhersko (dnešní Chorvatsko) – 30. března 1925, Dornach u Basileje, Švýcarsko) byl rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik.
Teplo má uzdravující sílu, a to nejen fyzické, ale zejména také teplo duševní a duchovní. Pro terapeutické působení je tak nezbytná láska i zapálení pro ideály. Anthroposofický lékař Matthias Girke v knize objasňuje terapeutické účinky tepla na různých úrovních. Dále čtenář v knize najde obsáhlý výběr meditačních průpovědí Rudolfa Steinera, jejichž společným jmenovatelem je teplo. Tyto meditace poslouží jako pomocník pro léčbu a podpora v nemoci.
Rudolf Steiner v přednáškách hovoří o zásadních rozdílech ve smýšlení lidí
Západu, Východu a Středu, o přílišné orientaci Západu na rozum a hospodářský
život, Středu na státně-politickou reglementaci veškerého života a Východu na
starý duchovní život opírající se o zjevení. Celý cyklus pak vrcholí
pojednáním o nadcházejícím prožitku éterného Krista. Lidstvo naléhavě
potřebuje novou duchovnost, která ho povede vstříc tomuto prožitku, vstříc
opětovnému zjevení Krista.
U příležitosti stoletého výročí vychází nové vydání Steinerova Zemědělského
kurzu, doplněné o řadu dokumentů, poznámek a vysvětlujících komentářů.
Populární cyklus osmi Steinerových zemědělských přednášek předznamenal vznik
první zemědělské alternativy – biodynamického zemědělství. Rudolf Steiner v
nich z hlediska duchovní vědy vysvětluje princip hnojení rostlin a výživy
zvířat, začlenění rostlin mezi Zemi a vesmír, ekologické vztahy v krajině i
možnosti homeopatické ochrany rostlin před chorobami a škůdci. Jádrem a srdcem
celého kurzu je popis speciálních preparátů k ošetření půdy, rostlin a
statkových hnojiv.
Mysterijní dramata zaujímají v díle Rudolfa Steinera zvláštní, výsadní postavení. Rudolf Steiner v nich dramatickou formou ztvárnil duchovní zápas současného člověka, zápas o poznání duchovních světů, o vstoupení do nich, o zasvěcení, prozření. V tomto zápase je člověk konfrontován nejen s odpůrčími bytostmi, ale také se svými duševními silami a svými minulými životy, se svou karmou.
Po Bráně zasvěcení, Zkoušce duše a Strážci prahu vydalo nyní nakladatelství Franesa čtvrté a poslední mysterijní drama, nazvané Probuzení duší. V dramatu sledujeme cestu hlavních postav inkarnacemi a jejich potýkání s Luciferem a Ahrimanem.
Poznání myšlenky reinkarnace a karmy má pro budoucnost lidstva prvořadou důležitost. Rudolf Steiner v těchto přednáškách přibližuje některé zákonitosti opětovného vtělování, a především podává návod, jak dospět k poznání vlastních minulých životů. Jde o proslulá „karmická cvičení“, která ovšem nejsou nikterak snadná, byť vypadají velmi jednoduše.
Co musíme udělat, aby naše myšlení pronikalo ke skutečnosti a abychom
„srůstali s věcmi“, které poznáváme? Jak rozlišíme svět vznikání a zanikání?
Jak se naučíme rozlišovat dobro a zlo? Jaké nerovnováhy vznikly v uspořádání
bytosti člověka? Jakým způsobem vzniká hmota z ducha? Co znamená „dýchat
vzduch ducha“? Na tyto a další otázky dává Rudolf Steiner odpověď v této knize
plné překvapivých informací a velkolepých imaginací.
Stavbou prvního Goetheana založil Rudolf Steiner nový stavební sloh, nový,
převratný směr architektury. V přednáškách vysvětluje jeho principy, které
vycházejí z naléhavých potřeb současné epochy ve vývoji lidstva, a ukazuje též
zákonitosti vývoje architektury jako takové. Kromě toho si všímá umění
reliéfu, estetických zákonů forem a prožívání vnitřní síly barev. Kniha je
vybavena řadou fotografií dokumentujících vznik organické anthroposofické
architektury.
Vánoční kurz je sérií přednášek Rudolfa Steinera s důrazem na náhled, který by
si měl osvojit každý, kdo lékařství studuje nebo již lékařem je. Východiskem
je organické chápání člověka a procesů odehrávajících se v něm a mimo něj mezi
světem a hmotným tělem. Rovnováhu mezi nemocí a zdravím zajišťují astrální a
éterné tělo, zatím co rovnováhu mezi člověkem a světem zajišťuje polarita mezi
fyzickým tělem a Já. V obou případech dochází k neustálému vyvažování. Často
se tak nedostatečné zpracování emocí stává příčinou nemoci, proto ani
diagnostiku nelze pěstovat bez smyslu pro citový život. V knize autor popsal
působení tělesných orgánů jako zvláštních smyslů vnímajících a řídících
procesy spojené s dýcháním, cirkulací, výživou atd. Zdůrazňuje význam běžných
přírodovědných přístupů, ale i důležitost učení o signaturách rostlin a
minerálů, které musí mít lékař na zřeteli, aby pochopil procesy, do nichž
zasahuje lidský duch přetvářející vše, co do člověka vchází. V knize jsou i
výklady o substancích jako je hořčík, olovo, vápník a další i o
anthroposofickém nahlížení na základní alchymické pojmy. V celém kurzu je
patrná výzva k obětavému empatickému přístupu lékaře k pacientovi, k jejich
lidskému propojení a k niternému pochopení lékařského poslání pomáhat. U
lékařů se tedy vyzdvihuje nutnost překročit práh a na tomto základě i ochota
vnímat život v celém rozsahu, odvaha léčit a rozvíjet lékařskou inspiraci a
intuici
Kniha obsahuje dvě přednášky, v nichž Rudolf Steiner vysvětluje, proč má zapomínání na člověka blahodárný účinek, a co naopak způsobuje, když zapomínat nedokáže. Ve druhé přednášce se autor podrobně zabývá možnostmi sebevýchovy, tedy především vzdělávání vůle v protikladu ke kultivaci intelektu.
Mysterijní dramata zaujímají v díle Rudolfa Steinera zvláštní, výsadní
postavení. Rudolf Steiner v nich dramatickou formou ztvárnil duchovní zápas
současného člověka, zápas o poznání duchovních světů, o vstoupení do nich, o
zasvěcení, prozření. V tomto zápase je člověk konfrontován nejen s odpůrčími
bytostmi, ale také se svými duševními silami a svými minulými životy, se svou
karmou. Po Bráně zasvěcení a Zkoušce duše vydalo nyní nakladatelství Franesa
třetí ze čtyř mysterijních dramat, nazvané Strážce prahu.