Marie Thulstrup Knihy

Dvě díla dánského filozofa jsou spojena myšlenkou etiky a zoufalství.

Ekumenický příspěvek. Studie znalkyně a překladatelky spisů dánského myslitele pojednává především o jeho místě v dějinách křesťanské spirituality. Existuje řada komparativních prací, které sledují analogie a rozdíly mezi kodaňským myslitelem a jinými filosofy, popřípadě dogmatickými teology. Tato kniha je průkopnickým pokusem o takové srovnání na půdě křesťanské zbožnosti. Všímá si proto styčných bodů mezi Kierkegaardovými náboženskými myšlenkami a spiritualitami významných epoch křesťanství, zejména prvotní církve, katolické mystiky a protestantského pietismu. „Tuto knihu jsem zhuštěně a volně převedla do češtiny z dánského originálu“ (Kierkegaard i kristenlivets historie). Autorka

Výběr z bohaté sbírky Kierkegaardových deníků a tzv. Papírů sestavený překladatelkou Marií Mikulovou Thulstrupovou přibližuje českému čtenáři autorův privátní myšlenkový svět, a nabízí tak velice zajímavý kontext pro četbu a interpretaci jeho spisů. Kniha zahrnuje Kierkegaardovy filozofické a teologické názory, poznámky o antice a Sókratovi, komentáře k Schopenhauerovi, zápisky věnované otci, svědectví o bojích s žurnalisty, dále pak reflexe o biskupu Mynsterovi a úvahy o sobě samém. Velká část výběru patří Kierkegaardovým poznámkám o jeho vztahu ke snoubence Regině, s níž se rozešel kvůli své „těžkomyslnosti". Kniha jistě zaujme všechny čtenáře Kierkegaardova díla, ať už jej vnímají v prvé řadě jako filozofa, nebo jako křesťanského myslitele, neboť je vůbec prvním výborem z Kierkegaardových deníků a Papírů, který v českém jazyce vychází.

Spis dánského myslitele S. Kierkegaarda (1813-1855) Filosofické drobky aneb Drobátko filosofie se snaží upřesnit, co je pravé křesťanství ve vztahu k filosofii a zvláště k idealismu, jak k platónskému, tak i k Hegelově. Kierkegaard komponoval Filosofické drobky zhruba podle klasického dramatu o pěti jednáních; mezi 4. a 5. jednáním je přestávka (Mezihra), která má vyjádřit plynutí času - přesně 1843 let od narození Krista, neboť téhož roku byl spis napsán. Tak je dodržena jednota místa, času i děje. Hlavními osobami jsou Sókrates a Kristus, který však z úcty není jmenován a je nazýván pouze "Bohem v čase". Experimentující spisovatel a čtenář vedou na konci každého oddílu dialog; čtenář přednese námitky a spisovatel odpovídá. Jednota místa je dána faktem, že se může odehrávat všude. Děj je dán jednotou dialogu o nejvyšší pravdě a o vztahu člověka k ní.