Skupina 42 byla v letech 1942–1948 významným seskupením mladých výtvarníků a literátů, které zásadně ovlivnilo české umění. Tvořilo ji sedm malířů, sochař, fotograf, pět básníků a dva teoretici. Členové vycházeli z tradice moderní meziválečné tvorby a ve svých dílech se zaměřovali na existenciální mytologii každodenního života městského člověka. Antologie je rozdělena do pěti oddílů. První oddíl představuje členy prostřednictvím básnických portrétů a ukázek jejich děl. Druhý oddíl se věnuje aktivitám budoucích členů v letech 1928-1942. Třetí oddíl se zaměřuje na vznik Skupiny 42 a její činnost během války. Čtvrtý oddíl přináší ukázky děl českých a zahraničních autorů, kteří inspirovali členy skupiny, včetně překladatelské činnosti. Pátý oddíl, nejobsáhlejší, obsahuje ukázky z tvorby po roce 1945, tedy z nejplodnějších let. Následují dvě stati o Skupině 42 a Medailony s životopisnými daty a bibliografií členů. Publikaci doprovází 70 černobílých vyobrazení.
Zdeněk Pešat Pořadí knih (chronologicky)







Tři podoby literární vědy
- 303 stránek
- 11 hodin čtení
Kniha představuje našeho předního literárního historika jako vědce trojího zaměření: jako teoretika, který se ve svých statích snaží postihnout dynamiku vývojového procesu novodobé české literatury a zabývá se teoretickými otázkami interpratace literárního díla, jako literárního historika, který ve velkých studiích shrnuje poznatky o novodobých českých literárních směrech a skupinách (poetismus, Skupina 42, Skupina Ra) a jako literárního kritika neobyčejné citlivosti, který pečlivě váží slova, takže kritika je mu vždy prostorem k poznání a pečlivému zhodnocení daného díla, nikoli místem pro nepodložené odsudky. Knihu doplňuje úplná bibliografie Pešatova díla.
Dějiny české literatury IV. - Literatura od konce 19. století do roku 1945
- 714 stránek
- 25 hodin čtení
Monografie s dokumentárními fotografiemi o životě a díle významného českého básníka a novináře 20. století.
Slovník básnických knih
- 432 stránek
- 16 hodin čtení
Slovník rozborů básnických knih. Díla české poezie od obrození do roku 1945.
Úsměvné vyprávění o tragikomických příhodách romantického, fanfarónského hrdiny – ruského emigranta Megalrogova, který je obdobou barona Prášila, ale zároveň je i trochu z rodu dona Quijota a dona Juana.
Soubor literárně hist. studií je věnován dílu nejvýzn. básnických osobností do 1. pol. 20. století.
Prsty bílého hvězdáře
Výbor z lyriky
Výbor z celoživotní lyrické tvorby básníka, jehož ústředním tématem se stává rodný podřipský kraj a uplývající čas. Uspořádal, doslov, kalendárium a ediční poznámku napsal Zdeněk Pešat.
Spisovatelé 19. a začátku 20. století seřazení podle abecedy. Někteří, kteří patří do slovníku, tam nebyli úmyslně zařazení.
Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...




