Shledání
- 122 stránek
- 5 hodin čtení
Útlá novela odehrávající se v německém Stuttgartu v době nástupu nacismu vypráví příběh mladého přátelství německého aristokrata a židovského chlapce tragicky poznamenaný dobovou atmosférou.
Eva Kondrysová (5. prosince 1926, Praha – 17. září 2017) byla překladatelka zabývající se překlady z angličtiny do češtiny. Zaměřovala se na překlad románů anglických a amerických autorů 19. a 20. století. Mezi autory, kteří vyšli v jejím překladu, patří například Jane Austen, Arthur Conan Doyle, Saul Bellow, Khaled Hosseini, John Updike či Henry Fielding.






Útlá novela odehrávající se v německém Stuttgartu v době nástupu nacismu vypráví příběh mladého přátelství německého aristokrata a židovského chlapce tragicky poznamenaný dobovou atmosférou.
V Anglii bývalo kdysi zvykem, že mladí lidé, kteří měli malou šanci na úspěch ve vlastní zemi, mířili za štěstím do kolonií. A tak se například Indie stávala cílem mladíků, kteří doufali, že zbohatnou na čajových plantážích v Darjeelingu, či nevěst bez věna, které chtěly v neznámém prostředí získat manžela. Podobně i Octavii, hrdinku našeho příběhu, jednoho dne posadí na loď sobečtí příbuzní, aby se jí zbavili – ale situace se pak odvíjí docela jinak, než si představovali. Zkušenosti z exotického prostředí, nečekané události i Londýn, kam se zanedlouho opět vrátí, postupně mění nezkušenou dívku v bystrou a na svou dobu nezvykle cílevědomou a samostatnou mladou ženu, jejíž osudy budou čtenáři sledovat s rostoucími sympatiemi.
Trojici výjimečných detektivek Agathy Christie tentokrát spojuje motiv několikanásobné vraždy. Po stopách sériového zločince se nejprve vydá slavný belgický detektiv Hercule Poirot, a to v románu z roku 1936 nazvaném Vraždy podle abecedy. V neúprosném rytmu popěvku Deset malých černoušků se vraždí i v jednom z nejslavnějších, nejděsivějších a nejdůmyslněji propracovaných děl detektivní literatury, jež vyšlo v roce 1939. A do třetice příběh o násilných úmrtích, která se odehrála před čtyřmi tisíci lety ve starém Egyptě – tato jediná autorčina detektivka umístěná dějově do pradávné minulosti nese příznačný název Nakonec přijde smrt…
Povídky, v nichž přední americký spisovatel vypráví s nostalgií i ironií o lidech z New Yorku od třicátých let do poválečného období.
Urozená mladá dáma, a stát se malířkou? Dívka z přední rodiny a živit se samostatně štětcem a barvami? V Anglii na počátku předminulého století pro ženu věc zcela vyloučená, společensky nepřijatelná, ba přímo skandální. Cassandra z proslulého rodu Darcyových, hrdinka našeho příběhu, je postižena nejen výtvarným talentem, ale i schopností samostatně přemýšlet a překračovat zavedená pravidla. Proto nebude její osud jednoduchý, ale pro čtenáře, sledující jej z perspektivy dalších dvou století, tím zajímavější.
Svazek obsahuje následující knihy: ''Dobrodružství Sherlocka Holmese'', ''Návrat Sherlocka Holmese'', ''Poslední poklona Sherlocka Holmese'' a ''Z archivu Sherlocka Holmese''. Celkem 45 příběhů - Skandál v Čechách, Spolek ryšavců, Případ totožnosti, Záhada Boscombského údolí. Pět pomerančových jadérek, Ohyzdný žebrák, Modrá karbunkule, Strakatý pás, Inženýrův palec, Urozený ženich, Berylová korunka, Dům U měděných buků, Prázdný dům, Stavitel z Norwodu, Tančící figurky a mnoho dalších.
Vzácný dar tvůrčího nadání vedl pero pozdější slavné spisovatelky už v útlém věku dospívajícího děvčete. Povídky z tohoto výboru vznikaly v době, kdy si Jane Austenová na psaní vlastně teprve hrála. Překvapí však čtenáře nečekanou vyzrálostí: poznáváme v nich už autorku, která vidí svět kolem sebe otevřenýma očima, umí nahlédnout až na dno lidské duše a s humorem a ironií sobě vlastními nám svá poznání zprostředkuje. Dobově oblíbená forma dopisů, kterou často volí, umocňuje dnešnímu čtenáři pocit převládajících mravů i celkové společenské atmosféry na konci 18. století.
Nejoblíbenější román anglické klasické literatury, Pýcha a předsudek Jane Austenové, končí – jak jinak – svatbou. Vděční čtenáři, sdružení v literárních společnostech, často o jeho příběhu iniciativně přemýšlejí: „Jak to bylo dál? Žila Elizabeth se svým Darcym opravdu pak šťastně až do smrti?“ A tu se chápe pera současná britská spisovatelka Elizabeth Astonová, přikouzlí Darcyovým početnou rodinu a mapuje osudy jejích členů. Ocitáme se pak v Londýně roku 1818. V Evropě po Napoleonovi vládne znovu mír, nastává jiná doba, staré konvence ustupují odvážným myšlenkám nového století. Do města, kde právě začíná tradiční jarní společenská sezóna, přijíždí z venkovského panství k příbuzným pět mladých Darcyových dcer. Jak obstojí ve víru plesů, návštěv, nových známostí, ve spleti intrik, klevet a nezvyklých složitých vztahů, když rodiče dlí v cizině a oporu je třeba hledat hlavně ve vlastním rozumu a citu? Na světě už existuje několik tisíc napodobitelů a pokračovatelů Jane Austenové, ale jediné Elizabeth Astonové (nomen omen) se dostalo kritického uznání – a to právě za její román Dcery pana Darcyho, jenž se stal rovněž světovým bestsellerem.
Strhující drama ze současného Afghanistánu. Autor, kalifornský lékař, inspirován vlastními vzpomínkami, vypráví příběh osudových zvratů, jimiž jeho hrdina Amír prochází od dětství na cestě k dospělému zmoudření nejprve za mírových posledních let afghánské monarchie a poté za sovětské válečné okupace, na útěku z vlasti a při hledání nového života v emigraci. Události těžko pochopitelné krutosti i bezmezné oddanosti a očistné lásky se v tomto bravurně napsaném románu střídají bez sentimentu, bez jediného zbytečného slova. Svou opravdovostí zasáhl čtenáře ve čtyřiceti zemích světa a v milionových nákladech stále zůstává hlavní literární událostí knižních žebříčků. Podle knihy byl natočen i úspěšný film. V roce 2008 se Khaled Hosseini stal nejprodávanějším autorem světa.
Tom Jones je skvělý humoristický román, příběh s napínavými zápletkami a širokým spektrem skvěle charakterizovaných postav, odvíjející se na pozadí skutečných historických událostí první poloviny osmnáctého století. Literární historici označují Toma Jonese za první anglický moderní román a miliony čtenářů mu v průběhu staletí vtiskly svým neutuchajícím zájmem punc nesmrtelnosti. Slavná literární díla nemívají jednoduché osudy. I Fieldingův román Tom Jones, když se roku 1749 objevil, vzbudil u některých čtenářů dojmy zcela jiného druhu, než autor zamýšlel. „Jsem otřesen, že citujete z tak zlolajné knihy. Nerad se dozvídám, že jste ji četla; k tomu by se slušná dáma neměla vůbec doznat,“ vytýkal proslulý spisovatel a arbitr dobového pojetí mravnosti Samuel Johnson jedné milovnici literárních novinek. A nebyl sám, koho dílo vyburcovalo k pozoruhodným dedukcím. Když pak na jaře Londýn podvakrát zasáhlo zemětřesení, vyjádřil se londýnský biskup v pastoračním listu, že je to trest Boží za četbu oplzlých knih, a jeho domněnku mnozí podpořili upozorněním, že Paříž, kde byl překlad Toma Jonese zakázán, zůstala zemětřesení ušetřena.