Povídky z druhé kapsy otiskoval Karel Čapek v Lidových novinách od ledna do září 1929. Téhož roku vyšly poprvé knižně, společně s Povidkami z jedné kapsy, s nimiž mají také většinou podobnou tematiku: odhalování zločinů a hledání spravedlnosti či její vykonávání. Mají však dalekoširší dosah než první kniha povídek. Čapek v nich zdůraznil význam vzájemných vztahů mezi lidmi, vztahů dobrých a účastných a vyslovil svoji pevnou víru v člověka opravdu lidského.
Tato básnická sbírka 19. století, uvedená K. J. Erbenem, obsahuje dvanáct balad a zachycuje původ slova mateřídouška. Erben ve svých třech slokách vyjadřuje názor na pohanský původ bájí a odvážně věnuje dílo slovanským vlastencům. Vytvořil promyšlený výběr lidových námětů, zahrnující hlavní druhy lidové epiky, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří báje. Tyto báje reflektují pohled lidu na přírodu a tajemné síly (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Mezi živým a neživým světem nebyly hranice, což se promítá i do křesťanské tradice. Nejstarší balada Poklad má námět Velkého pátku, zatímco pohádka od Boženy Němcové inspirovala Zlatý kolovrat. V závěrečné básni Věštkyně se objevují proroctví, která posilují vlastenecký duch. Sbírka se vyznačuje morálním pohledem lidu, kde za provinění přichází trest, který křesťanská etika zmírňuje pokáním. Erben vyzdvihuje společenské poslání ženy, zejména matky, a většina balad se zamýšlí nad mateřskou láskou. Jeho poselství oslovuje i dnešek, kdy čteme: „Nenaříkejte, neštěstí a osud...“ Klasické balady Erbena inspirovaly mnohé epiky a umělce, včetně Dvořáka a Fibicha, a jejich zpěvnost a dramatičnost zanechaly trvalý otisk v české kultuře.
Obrazy z dějin národa českého jsou nedokončenou rozsáhlou literární freskou, v níž se Vladislav Vančura snažil povzbudit národní sebevědomí v těžkých dobách. Na stylizovaných příbězích slavných českých osobností autor ukazuje, jak se historie neustále mění a i po té nejčernější noci vždy ráno vysvitne slunce. Rozhodně se nejedná o další nezáživnou příručku dějepisu, postavy na stránkách ožívají a k lidem promlouvají jazykem, který je dokonale srozumitelný i pro moderního čtenáře. Při bližším zkoumání zjistíme, že mnohé historické události důvěrně známe i z dnešní doby.
Toto dílo se pohybuje mezi novinovým žánrem a uměleckou fikcí; souvislost s oblastí publicisticky potvrzuje reportážní dokumentárností, uvolněnou kompozicí, fejetonním přiřazováním jednotlivých motivů - do sféry fikce proniká zejména obsažným, mnohoznačným, hyperbolizujícím obrazem mloků. Srůst těchto dvou poloh umožnil Čapkovi dosáhnout velké šíře záběru, celistvosti a obecné platnosti jakoby všeobsáhlého pohledu na buržoazní svět. V tomto obrazu nejdříve převažuje tón humoristický, postupně však přibývá prvků ostře satirických: jimi Čapek stále hlouběji odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy.
Bezpečnost českých hranic na Šumavě zajišťovali již od čtrnáctého století Chodové. Byli to drsní hraničáři, kteří se nebáli obětovat život pro dobro státu. Za jejich služby a odvahu jim panovníci udělovali mnoho různých práv a výsad. Například byli poddáni jen králi a nemuseli plnit robotní povinnosti. Po nešťastné bitvě na Bílé hoře se poměry radikálně změnily. Chodské pohraničí koupil Volf Vilém Lamminger, řečený Lomikar, kterého práva a svobody hrdých horalů nezajímaly. A tady narazila kosa na kámen. Vybuchla vzpoura vedená odvážným Janem Sladkým Kozinou... Román Psohlavci popisuje nerovný boj odvážných sedláků proti bezpráví a svévoli státní moci. Nejedná se pouze o čtivé zpracování historického příběhu, odkaz knihy je aktuální i v dnešních časech.
Sbírka povídek Povídky malostranské je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně. Čtenářům v nich předkládá věrný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně vylíčeny a charakterizovány. Nemalý význam v jeho povídkách zaujímá i přesný místopis prostředí, v němž se děje povídek odehrávají.
Sociální román Lidé na křižovatce (první díl trilogie, po válce následovaly díly: Hra s ohněm, Život proti smrti) zachycuje obraz dvacátých let až do doby hospodářské krize. Pomocí svých hrdinů líčí autorka všechny hlavní vrstvy tehdejší průmyslové společnosti a jejich vzájemnéhostřetávání. Námět čerpala ze skutečnosti, zaměnila pouze druh tovární výroby a jména (Úly-Zlín, Kazmar-Baťa, Gamza-komunistický funkcionář Ivan Sekanina).
Třetí, závěrečný svazek Spisů obsahuje ty části autorovy literární pozůstalosti, které jako celky nebyly pojaty do svazků tvorby básnické a prozaické. Poprvé jsou zařazeny texty, které už byly dříve známy a otištěny, avšaknebyly včleněny do předchozích vydání Máchova díla, a zejména pak ty části pozůstalosti, k nimž se dosud v úplnosti nepřihlíželo. Jazykově velmi různorodé texty tohoto svazku (vedle převládající češtiny a němčiny jsou zde textypolské, francouzské, anglické a latinské) jsou uspořádány chronologicky a provázeny rozsáhlým kritickým komentářem.
Nové vydání dvou významných sbírek básníkovy tvorby. Kniha Básně noci, která vyšla poprvé r. 1930 a v níž autor seskupil nejlepší básnické skladby po Pantomimě, zahrnuje v přítomném vydání tyto básně a básnické sbírky:Dedikace,Noci, Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison. Signál času, Silvestrovská noc, Neznámá ze Seiny, za základ vydání byl vzat text tzv. 5. vydání z r. 1948. Sbírka Pět minut za městem, jež vyšla poprvé r. 1940. Zahrnuje i sbírku z předchozího roku Historický obraz, a jež zahájila linii Nezvalovy vlastenecké poezie, obsahuje v přítomném vydání tyto básnické soubory a básně: Pět minut za městem, Malá Atlantida, Planá růže, Historický obraz, Tesknice, Cesta, Dopoledne ve Stromovce, Óda na návrat Karla Hynka Máchy, Divoké husy, Veliká pouť, Tryzna, za výchozí text zvoleno první vydání.
