Rudolf Skřeček Knihy

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci či fanatičtí sběratelé, přinášejí daleko více, než se na první pohled zdá. Čapek v nich uplatnil všechny stránky svého výjimečného talentu. Nejenže je skvělým vypravěčem napínavých příběhů, ale zároveň mistrem paradoxů, autorem, který jednou uplatní svůj smysl pro jemnou ironii (básník ve svých verších podvědomě zachytí číslo auta, které srazilo ženu), jindy přiblíží své pojetí spravedlnosti, kterou nelze vtěsnat do žádných zákonů, jindy napůl vážně napůl s tichým úsměškem předvede novou psychoanalytickou metodu jak usvědčit vraha i rychle rozpoznat novináře. Čapkovy povídky jsou přeloženy do všech myslitelných jazyků, většina z nich bezesporu obstojí ve srovnání s dílem největších mistrů drobných próz ve světové literatuře; přiznávám, že nikdy jsem žádnou knihu nečetl tolikrát a s takovým potěšením jako právě tuto.

Kytice z pověstí národních. Dotisk r. 1998 a 2003

Obrazy z dějin národa českého jsou nedokončenou rozsáhlou literární freskou, v níž se Vladislav Vančura snažil povzbudit národní sebevědomí v těžkých dobách. Na stylizovaných příbězích slavných českých osobností autor ukazuje, jak se historie neustále mění a i po té nejčernější noci vždy ráno vysvitne slunce. Rozhodně se nejedná o další nezáživnou příručku dějepisu, postavy na stránkách ožívají a k lidem promlouvají jazykem, který je dokonale srozumitelný i pro moderního čtenáře. Při bližším zkoumání zjistíme, že mnohé historické události důvěrně známe i z dnešní doby.

Toto dílo se pohybuje mezi novinovým žánrem a uměleckou fikcí; souvislost s oblastí publicisticky potvrzuje reportážní dokumentárností, uvolněnou kompozicí, fejetonním přiřazováním jednotlivých motivů - do sféry fikce proniká zejména obsažným, mnohoznačným, hyperbolizujícím obrazem mloků. Srůst těchto dvou poloh umožnil Čapkovi dosáhnout velké šíře záběru, celistvosti a obecné platnosti jakoby všeobsáhlého pohledu na buržoazní svět. V tomto obrazu nejdříve převažuje tón humoristický, postupně však přibývá prvků ostře satirických: jimi Čapek stále hlouběji odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy. K vydání připravil, ediční poznámku napsal a vysvětlivky zpracoval Rudolf Skřeček. Doslov napsal Zdeněk Pešat. Vydání 20., v ČS vydání 6.

Historický obraz s ilustracemi A. Strnadela. Román o historii statečných chodských vesničanů, kteří v 17. stol bojovali za svá historická práva, sociální spravedlnost a národní svobodu. Nevýraznější jsou postavy německého šlechtice Lammingera, krutého utiskovatele poddaných a osobnost revolučního bojovníka Jana Sladkého-Koziny, obhájce a mluvčího lidu, který své přesvědčení zaplatil životem.

Nerudovy povídky jsou dnes již považované za klasickou literaturu. Jednoduché příběhy s brilantní pointou, mistrně prokreslené postavy lidí dobrých i zlých, zápletky a situace, které píše sám život - to je dílo spisovatele, jehož odkaz nestárne. Kniha je jedinečná autorovým hlubokým pochopením pro nelehký osud drobných figurek svérázné pražské čtvrti, v níž Neruda dlouhá léta žil a jejíž neopakovatelnou atmosféru vykreslil s nebývalou přesvědčivostí. Aby byly příběhy dnešnímu čtenáři ještě přístupnější, dovolili jsme si je jazykově upravit, zaktualizovat.

Sociální román Lidé na křižovatce (první díl trilogie, po válce následovaly díly: Hra s ohněm, Život proti smrti) zachycuje obraz dvacátých let až do doby hospodářské krize. Pomocí svých hrdinů líčí autorka všechny hlavní vrstvy tehdejší průmyslové společnosti a jejich vzájemnéhostřetávání. Námět čerpala ze skutečnosti, zaměnila pouze druh tovární výroby a jména (Úly-Zlín, Kazmar-Baťa, Gamza-komunistický funkcionář Ivan Sekanina).

Třetí, závěrečný svazek Spisů obsahuje ty části autorovy literární pozůstalosti, které jako celky nebyly pojaty do svazků tvorby básnické a prozaické. Poprvé jsou zařazeny texty, které už byly dříve známy a otištěny, avšaknebyly včleněny do předchozích vydání Máchova díla, a zejména pak ty části pozůstalosti, k nimž se dosud v úplnosti nepřihlíželo. Jazykově velmi různorodé texty tohoto svazku (vedle převládající češtiny a němčiny jsou zde textypolské, francouzské, anglické a latinské) jsou uspořádány chronologicky a provázeny rozsáhlým kritickým komentářem.

Nové vydání dvou významných sbírek básníkovy tvorby. Kniha Básně noci, která vyšla poprvé r. 1930 a v níž autor seskupil nejlepší básnické skladby po Pantomimě, zahrnuje v přítomném vydání tyto básně a básnické sbírky:Dedikace,Noci, Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison. Signál času, Silvestrovská noc, Neznámá ze Seiny, za základ vydání byl vzat text tzv. 5. vydání z r. 1948. Sbírka Pět minut za městem, jež vyšla poprvé r. 1940. Zahrnuje i sbírku z předchozího roku Historický obraz, a jež zahájila linii Nezvalovy vlastenecké poezie, obsahuje v přítomném vydání tyto básnické soubory a básně: Pět minut za městem, Malá Atlantida, Planá růže, Historický obraz, Tesknice, Cesta, Dopoledne ve Stromovce, Óda na návrat Karla Hynka Máchy, Divoké husy, Veliká pouť, Tryzna, za výchozí text zvoleno první vydání.