Valter Feldstein Knihy

V závěrečné části Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Tyran Domicián, nádherná Římanka Lucia, „pošetilý spisovatel“ Josephus Flavius, chytrý sedlák Jan z Gišaly a mnoho dalších podivuhodně výrazných postav žije a umírá dramatickými událostmi kolem této války, která tu vrcholí, avšak nekončí.

Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, těsně před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16. století, ale příběh se stává vášnivou obranou základních hodnot evropské civilizace: svobody, tolerance, života a lidskosti proti totalitní ideologii. Castelliův zápas s Kalvínem, „boj komára se slonem“, představuje střet neohroženého jednotlivce s násilnou teokratickou diktaturou. Vyvrcholením je upálení humanistického učence Miguela Serveta na Kalvínův příkaz. Sebastian Castellio, riskující vlastní život, se postaví proti této justiční vraždě a jako první formuloval teorii snášenlivosti, zdůrazňující, že upálení kacíře je vražda. I když komár v boji se slonem dočasně prohrává, Castelliovy myšlenky později ožívají v Evropě a stávají se součástí kulturního vědomí. Český překlad vyšel na počátku normalizace v roce 1970, což bylo možná způsobeno nepozorností cenzorů. Čtenáři jasně vnímali, že Zweigův esej je silnou obranou svobody proti totalitním ideologiím, čerpající naději podobně jako čtenáři v roce 1936. Význam díla zůstává aktuální a připomíná, že Západ stojí na těžce vybojovaných hodnotách, nikoli na ekonomickém růstu či byrokratických pravidlech.

Trilogie Židovská válka, Synové a Zaslíbená země představuje autorovo vrcholné umělecké dílo. Tento dramatický životopis římsko-židovského historika Josepha Flavia, kronikáře velké židovské války, zpracovává události prvního století našeho letopočtu, které se odehrávají kolem Neronova a Vespasiánova Říma, centra expanzivního římského impéria. Druhý díl se soustředí na úsilí o zachování národa, který se po tragickém konci velké židovské války dostal pod římské jho, a na jeho záchranu silou ducha. Joseph Flavius se v tomto díle dostává na vrchol své společenské slávy, stává se přítelem císaře Tita a uznávaným římským dějepiscem. Po dokončení spisu Válka židovská se připravuje na další historické dílo, Obecné dějiny židovské. Je Žid a římský občan, avšak jeho ztroskotané manželství s egyptskou Řekyní Dorion a osobní tragédie, kdy jeho syn Pavel vyrůstá v nepřítele židovství, mu ukazují, že jeho ideál světoběžníka je iluzí. Po zajetí generálem povstalecké židovské armády se rozhodne opustit Řím a odjíždí do Judeje, kde je svědkem pomalého zotavování svého poraženého národa z válečných ran.

V závěrečné části Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Tyran Domicián, nádherná Římanka Lucia, „pošetilý spisovatel“ Josephus Flavius, chytrý sedlák Jan z Gišaly a mnoho dalšíchpodivuhodně výrazných postav žije a umírá dramatickými událostmi kolem této války, která tu vrcholí, avšak nekončí.

Autor představuje Josefa Fouché jako prototyp zrádce, bezcharakterního přeběhlíka a politického chameleóna, který se vždy uměl přidat k většině, když byl boj dobojován. Fouché dokázal díky těmto vlastnostem přežít pád girondistů, jakobínů, direktoria, konzulátu, císařství, království a opět císařství.

Z předrevoluční Paříže v krátkém období let 1776–1778 autor sleduje boj za nezávislost třinácti amerických států. Revoluční myslitelé ve Francii vidí v americkém boji uskutečnění svých ideálů o lidských právech. Lion Feuchtwanger se neomezuje jen na široké a působivé zobrazení tehdejší francouzské společnosti, v němž čtenáři předkládá řadu událostí a postav – vedle spisovatele Beaumarchaise i umírajícího básníka Voltaira, krále Ludvíka XVI., Franklinovu misi, Marii Antoinettu, císaře Josefa II. –, ale ukazuje i stále platné zákony historického vývoje.

Román, inspirovaný Knihou soudců ze Starého zákona patří k Feuchtwangerovým klíčovým dílům. Gáládský vojevůdce Jiftách byl jako nemanželský syn po otcově smrti zapuzen rodinou a stal se velitelem loupežného vojska. V době ohrožení země byl povolán zpět, aby bojoval proti nepříteli. Zavázal se Hospodinovi slavnou přísahou, že zvítězí-li, obětuje mu toho, kdo ho první doma přivítá. Podaří se mu zvítězit nad mnohonásobnou přesilou, závazná přísaha ho však oloupí o to nejcennější, co má, protože přivítat jej jako první přišla jeho milovaná dcera. Jeho moc se sice zvětšila, ale on sám ztratil veškerý smysl života a předčasně umírá jako zlomený muž.

Feuchtwangerův poslední román. V Jeftovi zpracovává příběh z jedenácté kapitoly Knihy soudců, která 47 větami popisuje život tohoto pátého velkého soudce v Izraeli, jeho sliby a obětování dcery Jaaly.

Příběh slavného historického románu vychází z historických událostí, nicméně je zřejmé, že autor do něho vložil především trpké životní zkušenosti generace, která prožila pronásledování pro svůj původ, útěk do emigrace a hrůzy druhé světové války. Děj románu se odehrává ve Španělsku.koncem 12. století v době, kdy Evropa žije svatou válkou - válkou mezi křesťany a muslimy. Ve Španělsku té doby je silně zastoupeno i židovské obyvatelstvo, které po prožitých pogromech touží po tom, aby v klidu a míru mohlo pracovat a zvelebovat své domovy. Na pozadí těchto historických událostí se odehrává milostný příběh kastilského krále dona Alfonsa a krásné židovky Raquel, příběh plný hluboké lásky a milostné vášně. Ovšem vztah dvou tak odlišných lidí - - něžné, citlivé a vzdělané Raquel a pyšného násilnického rytíře dona Alfonsa -- nemůže skončit jinak než smrtí jednoho z nich.

Příběh nepravého Nerona je nejen tragikomickou epizodou z dějin římského císařství v době, kdy se v Římském impériu začaly projevovat první známky jeho příštího úpadku, ale především důmyslnou paralelou událostí, jež se v naší době, v polovině 30. let minulého století, odehrávaly v Německu. Tři hlavní postavy románu: hrnčíř Terentius čili nepravý Nero jako vůdce, setník Trebonius coby nejvyšší vojenský šéf se svou zálibou v uniformách a vyznamenáních a konečně mazaný a vychytralý Knops jako šéf propagandy, to je na první pohled portrét vůdčího trojlístku nacistického Německa: Hitlera, Göringa a Goebbelse. Z německého originálu přeložil a vysvětlivky napsal Valter Feldstein....

Historický román, v němž sledujeme dramatické osudy 'ošklivé vévodkyně' a její marné úsilí o povznesení země i o kus osobního štěstí.

Tato kniha není biografií J. J. Rousseaua, zachycuje pouze poslední období jeho života. Je to především bohatý obraz francouzských dějin v bouřlivém období francouzské revoluce a obraz konfrontace myšlenek velkého filosofa a jejich chápání a hlavně realizování revoluční vládou.

Veselohra v pěti dějstvích podle francouzské komedie Louise BenoŚta Picarda.

První díl trilogie Josephus Flavius,odehrávající se v 1.století n.l.Autor vychází z díla římskožidovského historika Josepha Flavia,obsahující mnoho pramenných údajů pro poznání židovských dějin.

Přítomný svazek obsahuje dva romány. První z nich – Země hojnosti (1900) – je kousavou satirou na burziány a spekulanty. Druhý – Profesor Neřád (1905) – je tragickou groteskou o maloměstském despotovi, středoškolském profesoru, který nenávidí lidi až k úplné nepříčetnosti.

Autor je pracovníkem naší televize od jejích počátků. Na základě mnohaletých zkušeností i znalosti cizí literatury se v knize obírá otázkami televizní programové tvorby, její teorií i praxí, rostoucí z postupně objevovaných technických předpokladů, ideových požadavků a zákonitostí televizní práce. Závěrem se zamýšlí nad významem mezinárodní spolupráce v televizi, problémy organizace televize a jejím dalším rozvojem.

První část významné románové trilogie (- Synové, Zaslíbená země) v níž autor sleduje dramatické životní osudy a kariéru římského židovského historika v Josepha Flavia na pozadí dramatických historických událostí v 1. století našeho letopočtu. Hrdinův individuální lidský osud jepevně zakotven v bouřlivých historických dějích v době zásadních převratů v životě kulturních civilizací v prvním století našeho letopočtu, kdy Římané začali tvrdě bojovat proti Židům. Pro židovský národ znamenala tato doba, která skončila pádem Jeruzaléma a likvidací židovského státu, jedno z nejtěžších období v jeho dějinách. Všechny bouřlivé události zaznamenal ve svém díle hrdina této trilogie, římský židovský historik Josephus Flavius, z jehož zachovaného díla čerpal autor nejen historické údaje, ale i poznatky o Flaviově osobě.

Kniha líčí předvečer Hitlerova nástupu k moci, jeho vítězství i první týdny a měsíce nacistického panství.

Román Malé město (1909) byl napsán po spisovatelově několikátém pobytu v Itálii. V očích německé literární historie i v očích autorova bratra Thomase je právě Malé město umělecky nezdařilejším dílkem z jeho prvního období. Je to dílo klasicky sevřené, mistrovsky komponované a hluboce domyšlené, i když je čtenář čte jako lehkou, rozmarnou idylu z malého italského městečka. Do svazku je dále zařazen výbor jedenácti nejlepších z dosud vydaných Mannových novel a jako ukázka autorovy četné, ale u nás neznámé dramatické tvorby drama Madame Legros.

Židovská válka. Synové. Zaslíbená země je soubor literárních děl, která se zaměřují na historické a kulturní aspekty židovské identity a existence v období antiky a středověku. Kniha zkoumá konflikty, které formovaly židovský národ, a to jak v kontextu vnitřních rozporů, tak v interakci s okolními národy a kulturami. Hlavní postavy, včetně historických i fiktivních, procházejí dramatickými událostmi, které odrážejí jak osobní, tak kolektivní boje za přežití a identitu. Tematicky se dílo dotýká otázek víry, tradice, exilu a touhy po domově, přičemž se snaží zachytit složitost židovské historie. Kniha je rozdělena do několika částí, které se věnují různým aspektům židovské zkušenosti, včetně vzestupu a pádu mocných říší, a osobních příběhů, které ilustrují širší historické kontexty. Autor Valter Feldstein a Lion Feuchtwanger přinášejí do textu hloubku a nuance, které čtenářům umožňují lépe pochopit nejen historické události, ale i emocionální dopady na jednotlivce a komunitu jako celek.

Nejobsáhlejší český výbor z díla nejvýznamnějšího básníka a tvůrce německé rané romantické školy má název podle symbolu německých raných romantiků. Zahrnuje románový fragment Jindřich z Ofterdingen, v němž legendární středověký básník putuje za modrou květinou, symbolem láskya naplnění života, dále Pohádku o Hyacintovi a Růžence, jež je součástí autorova nedokončeného románu Učedníci saiští, a konečně vrcholné dílo německé romantické poezie, Hymny noci, šest hymnů inspirovaných smrtí básníkovy milenky (básnická próza a verše).