Oldřich Hlavsa Knihy

Výborem z básní, prózy a korespondence spolu s obsažným úvodním slovem a množstvím dokumentárních fotografií je čtenáři přiblížen jeden z „prokletých básníků“, člověk pohnutých až románových životních osudů a tvůrce,který svým dílem vzrušoval a vzrušuje vždy nové generace básníků i čtenářů.

Jaroslav Čermák má v českém malířství 19.století vyjímečné místo. Na rozdíl od mnohých současníků měl již v mládí, v prostředí domova příležitost systematicky se vzdělávat v kresbě a malbě; studia na pražské Akademii a u Louise Gallaita v Belgii byla jen logickým pokračováním této cesty. Přes orientaci především na francouzskou malbu, přes četné cesty do Belgie, Holandska a Francie, zůstává Čermák malířem českým, věrným tematice z české historie, zejména z doby husitské, jíž v době svého uměleckého dozrávání věnuje mnoho intenzivního zájmu.

Kniha forografií Paříže a jejích obyvatel 60. let XX. století. Doplněno cestopisnými a historickými črtami.

Kniha navazuje na publikaci Typographia – písmo, ilustrace, kniha, liší se však od ní jak náplní, tak vnitřní koncepcí. Vychází ze zhodnocení písem, ilustrací a knih klasické éry knihtisku, aby mohla analyzovat současnou situaci písma a tisku ve vztahu ke knize dneška a zítřka předevšímz hlediska změn vyvolaných nahrazováním knihtisku fotosazbou. Jádrem knihy jsou ukázky písem, konfrontující klasické latinkové abecedy s novými abecedami, které vznikly pro potřebu fotosazby. Použití písem je ukázáno v návrzích typografického řešení grafických úprav knih a tisků, včetně ilustrací v různých typech publikací, s důrazem na volbu a rozvržení písma a ilustrace. Textová část pojednává též o problematice vztahu fotosazby k písmu, knize a ilustraci a o grafické úpravě publikací různého charakteru. Určeno čtenářům se SŠ i VŠ vzděláním z oboru polygrafie, typografie, užité grafiky, výtvarného umění, knižní kultury a pro pracovníky nakladatelství a tiskáren.

Kniha navazuje na publikace Typographia a Typographia 2, s nimiž vytváří uzavřený celek, liší se však od nich jak koncepcí, tak uváděnými novinkami z oblasti písma i typografie. Shrnuje poznatky a zkušenosti moderní polygrafie ve vztahu k fotosazbě, přináší ukázky nových abeced pro fotosazbua hodnotí je z hlediska další práce s touto polygrafickou technikou. Ukázky typografického řešení úprav knih a tisků jsou zaměřeny na známá díla naší i světové literatury. Určeno čtenářům se SŠ i VŠ vzděláním z oboru polygrafie, tyografie, užité grafiky, výtvarného umění a knižní kultury.

Publikace poprvé souhrnně představuje obsáhlou grafickou tvorbu autora, jehož dílo je klíčové pro český grafický design druhé poloviny 20. století. Oldřich Hlavsa (1909–1995) se ve své práci zaměřil na typografické řešení knihy a jeho počet upravených titulů blížící se dvěma tisícům výrazně ovlivnil pohled na konstrukci a funkci knihy. Jako pokračovatel české avantgardy přetváří konstrukční a funkční aspekty typografie. Jeho čtyři publikace o písmu, ilustraci a knize se nesmazatelně zapsaly do dějin grafického designu. Mezi nimi je i Typografická písma latinková z roku 1957, která později vyšla i v angličtině. Hlavsa byl aktivním členem mezinárodních institucí a porot v oblasti knižní kultury a typografie, jehož práce byla oceněna mnoha domácími i mezinárodními cenami, včetně prestižní Gutenbergovy ceny města Lipska v roce 1991. Monografie zahrnuje studie Barbory Toman Tylové, Jana Rouse a Ivy Knoblochové, a obrazová část představuje klíčové momenty Hlavsova díla, doplněná bibliografií a výborem z jeho teoretických statí a korespondence s významnými osobnostmi grafického designu 20. století. Publikaci vydala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze s podporou města Prahy a dalších institucí.

Výbor z prozaické tvorby spisovatele Františka Langera.