Slavenka Drakulić je uznávaná chorvatská autorka, jejíž díla se zabývají složitými lidskými tématy, od boje s nemocí a strachu ze smrti po ničivou sílu touhy a křehkost vztahů. Zkoumá temná místa lidské duše, včetně krutosti války a závažných témat, jako je zneužívání dětí. Ve své esejistice se Drakulić zaměřuje na politické a ideologické situace v postkomunistických zemích, válečné zločiny a nacionalismus, stejně jako na feministické otázky a ženské tělo. Její díla, často psaná z nekonvenčních perspektiv, jako je pohled na životy slavných žen nebo analýza zločinu a dobra v obyčejných lidech, ji řadí mezi nejvlivnější evropské autory.
Váleční zločinci u soudu v Haagu
Chorvatská spisovatelka přibližuje životní osudy válečných zločinců, jejich obětí i svědků, kteří stanuli před mezinárodním tribunálem v Haagu.
Haagský tribunál stíhá zhruba osmdesát lidí ze všech stran konfliktu. Drakulićová se nezaměřuje pouze na nejvýznamnější obviněné, jako je Slobodan Milošević, ale také na jedince, jejichž případy odpovídají cíli knihy, tedy odhalit pohnutky, které vedou ke spáchání válečných zločinů.
Kniha esejů, v nichž autorka přibližuje jednak detaily života v komunistických zemích, jednak kontury a stíny války v Jugoslávii v 90. letech.
Texty jsou výběrem ze tří knih, které nejprve vyšly v angličtině ve Velké Británii a USA. Autorce se zde podařilo přiblížit (právě pohledu čtenáře z druhé strany železné opony) ty jemné, v "dějinném" pohledu nezachytitelné, zdánlivě nedůležité a těžko sdělné odstíny a detaily běžného života (zejména žen) v kleci komunistických zemí, ale také v době děsivě nenávistných krvavých bratrovražedných konfliktů doprovázejících konec komunistické éry v rozpadávající se Jugoslávii. Osvětluje tato stinná zákoutí historie ne jen prostým popisem, ale citlivým, osobně zaangažovaným esejistickým zamýšlením. Zároveň se snaží pro západní čtenáře "přeložit" tehdejší (i nynější) pohled běžného člověka z "východu" na svou situaci obecně: Dřívější pocity ponížení, deklasé vůči lidem ze západu - a jistá současná beznaděj z pocitu nesdělitelnosti zkušeností. Těmito texty autorka onu propast mezi "námi a jimi" dost úspěšně překračuje a text je velmi sdělný i pro nás, neboť velmi hutně a sevřeně vyslovuje "naše" zkušenosti.
