Auður Ava Ólafsdóttir Knihy

Příběh o hledání lidství ve tmě. Blíží se Vánoce, na Islandu není skoro žádné denní světlo a vládne hrozný nečas. Mladá porodní asistentka Dómhildur bydlí v bytě, který zdědila po své pratetě, také porodní bábě. Zatímco se většina Islanďanů připravuje na nebezpečnou zimní bouři, nalézá Dómhildur ve sklepě krabici od banánů a v ní tři nedokončené rukopisy. Prateta v nich zkoumá tři velká témata – lidské povahy, světla a náhody. Víte, že náhoda byla vynalezena v roce 1605? A jaká je pravda o světle? A kdo roste ve tmě jako brambora?

Antologie současné severské dramatiky zahrnuje pět titulů pěti autorů střední a mladší generace, které vznikly v průběhu posledních deseti let.

V románu islandské autorky se dvaadvacetiletý vypravěč vydává na cestu z rodného severského ostrova do horského kláštera v blíže neurčené zemi na kontinentu. Čtenář si teprve postupně skládá drobné i velké události, které vypravěčově cestě předcházely: láska jeho nedávno zemřelé matky k zahradě a květinám, náhodné zplození vlastní dcery s takřka neznámou dívkou, pravidelné večeře s autistickým bratrem a starým otcem, který vaří podle matčiných receptů. Na knize je pozoruhodný především prostý a zároveň napínavý způsob podání, v němž se čtenáři vše odkrývá zvolna a jakoby na přeskáčku a velmi často v poměrně strohých dialozích. Situační i vypravěčův humor, ale i jakékoliv jiné pohnutí jsou velice tlumené, podobně jako jemný tón vyprávění, který neusiluje o žádné vnější efekty, a přesto kniha působí silným dojmem jako celek. Próza z roku 2007 vloni zaznamenala velký úspěch u francouzských čtenářů – prodalo se 66 000 výtisků, získala cenu tamních knihkupců, byla nominována i na další ocenění ve Francii a Quebecu. Chystají se překlady do němčiny, dánštiny, italštiny, holandštiny a španělštiny.

„Mámě děkuju za to, že mě porodila, a holkám, že se mnou spaly. Jsem muž, který za sebe děkuje.“ Zapsal si dvacetiletý Jónas Ebeneser do deníku. Teď mu táhne na padesátku, je rozvedený a právě zjistil, že není biologickým otcem své dcery. Muž činu, domácí kutil, který vlastníma rukama vykachličkoval už sedm koupelen, náhle ztratil chuť do života. Otázka zní: Jak ho nejlépe ukončit? Aby svým blízkým nepřidělával starosti, rozhodne se odjet do válkou zmítané země na cestu, z níž se nemíní vrátit. S sebou si přibalí jen brašnu s nářadím a staré deníky. V Hotelu Silence, kde se ubytuje, však začne své jizvy spatřovat v novém světle. Silný, vyzrálý a velmi lidský román o cestě z hluboké beznaděje je oslavou nekonečných životních možností, proměn a druhých šancí.

Ve druhém románu oceňované islandské autorky poznáváme mladou, nezávislou, čerstvě opuštěnou překladatelku z jedenácti jazyků, která se krátce po rozchodu vydává na východ ostrova s palubní přihrádkou napěchovanou penězi a úmyslem najít vhodné místo pro chatu vyhranou v loterii. Zcela neplánovaně ji přitom doprovází čtyřletý sluchově postižený syn její nejlepší kamarádky. Na cestě upršeným listopadovým šerem čekají tuto nesourodou dvojici nejen lávová pole, estonský pěvecký sbor, černá písečná poušť, ženini bývalí milenci, stádo ovcí nebo celá řada bláznivých událostí, ale na povrch začínají vyplouvat i dlouho potlačované vzpomínky na minulost. Listopadoví motýli jsou okouzlujícím humorným příběhem o přátelství, lásce, mateřství a sebepoznávání v nehostinných končinách ostrova v severním Atlantiku.

A funny and poignant new novel about a female writer trying to make it in a conservative world, from Iceland's hottest literary star.

«Tú serás la última mujer de mi vida» es la confesión que escucha María una Nochevieja de boca de su marido, un matemático especialista en la teoría del caos que parecía el hombre perfecto. Perpleja por la separación, María debe afrontar también la repentina aparición de su padre biológico. Sin embargo, gracias al cortejo de un joven vecino aficionado a la ornitología y a la amistad entrañable de Perla, «doctora en Psicoanálisis, consejera matrimonial y escritora», sus pasos emprenden un nuevo rumbo.