První díl reprintu Yeatsových esejí. Co jest „lidová poezie"? – Deklamace s průvodem psaltéria – Magie – Nejšťastnější z básníků – Filosofie Shelleyových básní – V Stratfordě nad Avonem – William Blake a obrazotvornost Na obálce výřez z kolorované rytiny W. Blakea Stvoření světa.
Výjimeční lidé a jejich vědecké objevy, technické vynálezy či architektonické projekty, které měly svého času dobře našlápnuto k věhlasu překračujícímu hranice. Komunistickým režimem však byly nekompromisně zastaveny! Pro knihu vybrali autoři nejzajímavější případy z TV cyklu Zašlapané projekty. Proč nedošel uznání epidemiolog Karel Raška, díky němuž vymizely černé neštovice na celé planetě? Proč bydlíme v panelácích namísto terasových domků s okolím plným zeleně? Kam zmizel projekt, který umožňoval opuštěným dětem zažít, co znamená domov? Kdo znemožnil nadějným sportovcům získat zlaté medaile na olympiádě v roce 1984? A kdo rozhodl o tom, že Češi nebudou mít pohodlné vlakové spojení až k moři? Příběhy o českém důvtipu, který se musel podřídit „vyšším politickým zájmům\".
Pojednání o řeči coby základu duchovního života člověka.
Příběh je neobyčejný. Pokusy tohoto mladého lékaře předpokládají nové, blahodárné vědění. Doktor Vivar - příjmení čistého původu proti cizokrajnému příjmení, které je nezbytné při každém novotáři - bydlí zde, blízko vás, docela vedle vás, v tiché a světlé ulici, skryt v koutě, neznám, v domě prostém, který však má veselé balkony s volným rozhledem.
Kniha je úvahou na téma vražda a autor ji poněkud morbidně popisuje jako druh krásného umění, které je úspěchem jak vraždícího, tak zavražděného.
Románová zpověď anglického prozaika a esejisty, který ve svém díle vychází z tragické osobní zkušenosti. V mládí za pobytu v Londýně propadl užívání opia, když se chtěl zbavit fyzických bolestí a také zapomenout na pocit osamělosti uprostřed neznámého a nepřátelského velkoměsta. Ve své zpovědi realisticky zachytil rozkoše i muka, které mu droga přinášela a působivě popsal příznaky drogové závislosti v podobě divokých snů, pocitů strachu, úzkosti a viny.
Román se odehrává v městě Lübeck v letech 1835–1876 a popisuje osudy čtyř generací obchodnické rodiny Buddenbrooků, její rozmach a následný pád. Dvousvazkové vydání (356 stran + 334 stran).
„Matce, která mi mnohokrát vyprávěla o utrpení Pána“ jsou připsány Obrazy z utrpení Páně (Figuras de la Pasión del Señor, I. část 1916, II. část 1917), kniha, kterou autor považoval za své dílo vrcholné. U současné španělské kritiky jakoby však nad ním panovaly rozpaky. Nepochybnějsou dány tím, že jeho námět vybočil z ostatní autorovy tvorby. Jde o soudobé zpracování biblických příběhů z Ježíšova života. Východiskem jsou útržky evangelií, v nichž se objevují zmínky o postavách, které třebas i jako vzdálenější svědci byli účastníky Ježíšova ukřižování. V tradici španělské literatury máme co činit s námětem, který do ní organicky spadá, ať do jejího údobí gotického nebo barokního. Miró se soustředil na archetypální postavy, jakými je Jidáš, Kaifáš, Pilát, Šimon Kyrenský a další, a nechal je mluvit a jednat se silou stále živých pašijových příběhů. Pouze střídmě je doplnil líčením, nezaměnitelně miróovským: „Břeh Genezarethu se zlatil starým sluncem. V míru vod i ovzduší klouzal stříbrný a růžový let volavek. A bílý dvorec, bárky a natažené sítě, stěžeň vyčnívající za zdí, mezi neposkvrněností kvetoucích jabloní, dým z krbu, to všechno se zobrazovalo ve snu Galilejského moře.“
