Lída Faltová Knihy

Román předního nizozemského spisovatele meziválečného údobí, se skládá ze dvou částí, (Tři bratři a Ves u řeky), které jsou spojené společným prostředím a společnými postavami hrdinů. Představují volně na sebe navazující obrázky ze všedního života venkovských prosťáčků i chytráků, chudáků i boháčů. Výraznou úlohu hraje v obou dílech holandská příroda, zejména pak proměnlivá krajina kolem mohutného toku Maasy. V první části je středem románu vesnický lékař van Taeke, velmi osobitá, rázovitá postava, silák, obětavý lékař a ošetřovatel nemocných. Podivín nejen pro svůj svérázný přístup k životu, ale i pro stejně svérázný přístup k pacientům, obyvatelům nizozemského venkova. Ve druhé části sleduje autor tuto postavu a také vypráví o životě jeho tří synů.

Autor líčí život dvou generací friské lékařské rodiny, přičemž vyzdvihuje význam lékařova poslání na venkově.

Barvitý příběh tří holandských chlapců, kteří se vydávají na dobrodružnou pouť s lodí Východoindické společnosti do neznámé země podivuhodných zvířat, koření a tajuplných lidí.

Je tu zase brabantský venkov, je tu podivná hospoda a v ní stůl, u něhož se schází místní honorace. Bývá tu pan notář, obecní písař, pan stavitel, listonoš o mnoho jiných postav a postaviček, kterým tento mistr plastického líčení dovede nalít specificky nizozemskou krev do žil - jsou točasto šosáci, ale jak se dovedou vzrušit, jak dovedou uzavírat silácké sázky, jak se dovedou prát o bytí. Hospoda však tvoří jen pestrý rámec knihy. Vlastní děj je naplněn několika důkladně prokreslenými lidskými osudy, které jsou asi z nejdramatičtějších, jaké kdy Coolen napsal. Jsou tu tragedie nejotřesenější, končící zcela bezútěšně jen jediným možným východiskem, smrtí, jsou tu příběhy plné lidských vášní, zavádějících až k prahu sebezničení, jsou tu osudy, které již již hrozí končit rozkladem, když tu autor přece najde a rozkřeše v lidském nitru jiskru..

Románová biografie francouzského krále Jindřicha IV. se odehrává ve Francii druhé poloviny 16. století a patří k vrcholům evropského historického románu 20.století. Mohutná románová freska vypovídá vynikajícím způsobem o prvním životním úseku francouzského krále Jindřicha IV. (1553–1610); sleduje ho od dětských let až po rok 1589, kdy se stává panovníkem. Obrazem, zpodobujícím, jak mladý chlapec vyrůstal za velmi pohnutých okolností v moudrého vládce, autor napomínal svou dobu. Psal totiž toto své dílo v emigraci a vydal jej v roce 1935. Historický román je v něm spojen s románem dobrodružným a s psychologickou studií; bohaté panoráma dvorského života je nabito intrikami, tajemnými vraždami i citovou zradou.

Román GUMA KLESÁ vyšel poprvé v roce 1934 a okamžitě se setkal s velkým ohlasem. Byl v krátké době přeložen do mnoha jazyků včetně češtiny. Jeho úspěšná dramatizace se dlouho hrála na holandských předních scénách. Autorka se narodila na východní Jávě jako dcera holandských rodičů, později žila na Sumatře a důvěrně poznala prostředí bývalé Nizozemské Východní Indie (dnešní Indonésie), o kterém píše. Mistrně kreslí obraz koloniální společnosti mezi dvěma světovými válkami. Je to dramatický a barvitý obraz života holandských správců, dozorců a úředníků a jejich rodin na kaučukových plantážích v nelidském tropickém klimatu a v nepřátelském prostředí. Strhující příběh lidí, kteří obětují svá nejlepší léta vidině velkého bohatství. Svým aktuálním poselstvím o vrtkavosti konjuktury a riziku touhy po velkých penězích promlouvá velmi naléhavě i k našemu dnešku. Román, který se čte jedním dechem, vychází u nás po dvacetileté přestávce již v pátém vydání.

Gieljan Beijen, selský syn, jediný ze tří bratří, který se vzepře panovačné ruce ovdovělé matky a po mnoha oklikách a scestích dospěje k největšímu okamžiku svého života, k boji, jejž vede jako vrchní dozorce hrází proti katastrofálnímu přívalu ohrožujícímu holandskou krajinu, stará selka, která až do smrti nepustí z rukou otěže vlády nad hospodářstvím i nad dětmi - to jsou hlavní postavy dramatického románu, které dorůstají monumentální velikosti, hodné světového autora.

Člověk dobré vůle, jehož originál vyšel v Rotterdamu roku 1936, patří do řady knih, ve kterých je s výraznou zkratkou pozorován život vesnice a města, kde je s ideovým důrazem kritizován a napravován. Jeho děj je dějem vzatým opravdu ze života, a přece má v sobě něco, ba mnoho z onoho poselství božího, o kterém mluví autor.