Žít, chceme žít. Žít svobodně. Užít života. Země je opilá touhou po životě. Už osmdesát milionů let, od té doby, co se ojevily první zárodky života. Miliardy, biliony živých tvorů hledají slunce, světlo, vodu, živné látky země. Chtějí žít, už několik set tisíc let se účastnítoho života člověk. Dnes můžeme už zřetelněji sledovat jeho stopy, které vedou zpět desítkami tisíciletí a ukazují nám jeho vůli žít už v dobách ledových a meziledových. Známe jeho gigantické pokusy udržet se na živu už několik tisíciletí; v boji proti nepřátelským přírodním silám, proti ostatním silám i proti sobě. Pustiny i pralesy, stepi a kopce nám otevírají pohled na chrámy, města, domy, náspy, hroby. Člověk je stavěl, aby svůj život zaštítil, chránil, udržel. Chtěl žít na této zemi. I když povodně, sopečné výbuchy a požáry, mor, válka a hlad život ohrožovaly a stále znovu ničily.
Stanislav Berounský Pořadí knih (chronologicky)
Konec civilizace aneb překrásný nový svět je vědeckofantastický příběh pocházející z roku 1931, který se zamýšlí nad společenskými poměry v daleké budoucnosti. Některé zdroje uvádí, že jedním z impulsů pro sepsání tohoto románu byl pro Aldouse Huxleyho, spisovatele pocházejícího z Anglie, román Herberta George Wellse Lidé jako bozi, který zobrazuje budoucnost příliš idealisticky, a také jeho zážitky z návštěvy Ameriky.