Arthur C. Clarke Životopis
Arthur C. Clarke byl vizionář, jehož práce se ponořila do hlubin vesmíru a budoucnosti lidstva. Jako plodný autor se proslavil svými pronikavými vhledy do vědeckých a technologických možností, často prozkoumával etické a filozofické důsledky pokroku. Jeho styl byl charakterizován jasností, vědeckou přesností a úžasnou představivostí, která uchvátila čtenáře po celém světě. Clarkeův odkaz spočívá v jeho schopnosti inspirovat úžas a podporovat zvědavost ohledně vesmíru a našeho místa v něm.
Sir Arthur Charles Clarke, CBE, FRAS, Sri Lankabhimanya se narodil v Mineheadu (hrabství Somerset) ve Velké Británii. Sloužil za druhé světové války u RAF jako radarový instruktor. Po válce vystudoval fyziku a matematiku na King’s College v Londýně. Jeho hluboký zájem o hranice vědy byl patrný hned zpočátku. Dvakrát byl předsedou Britské Interplanetární Společnosti. Clarke je téměř profesionální astronom a duchovní otec komunikačních satelitů (tento svůj vynález si tenkrát bohužel nemohl patentovat, jelikož mu scházely dva funkční modely).
V roce 1968 napsal Clarke spolu se Stanley Kubrickem scénář k filmu 2001: Vesmírná Odysea. Předlohou pro tento film byla dřívější Clarkova povídka Hlídka. Byl to první kvalitní sci-fi film se zdařilými efekty. Později Clarke napsal knižní podobu filmu. Pojednává o letu lodi Discovery k Saturnu. Příběh ale začíná na prehistorické Zemi, kde mezi pralidmi přistane záhadný černý monolit a způsobí vývoj lidské rasy. Monolit je po mnoha tisíciletích nalezen na Měsíci. Mezitím začíná expedice k Saturnu. Palubní počítač Hal se „zblázní“ a zabije celou posádku kromě Davida Bowmana. Ten se nakonec setká s mimozemskou inteligencí a změní se v jinou bytost. Odysea se postupně rozrostla v trilogii. 2010: Druhá Vesmírná Odysea a 2061: Třetí Vesmírná Odysea.
V roce 1960 A. C. Clarke opustil psaní sci-fi a věnoval se potápění a podmořskému výzkumu, což byl ostatně také jeden z důvodů, proč se později přestěhoval na Srí Lanku (v roce 1965). Většinu své energie vkládal do psaní vědeckých a popularizačních článků, v čemž ho můžeme srovnávat s Asimovem. Clarke se stal světoznámým, když komentoval mise Apollo 11, 12 a 15 na CBS TV.
Clarkova kniha Rajské Fontány mu v roce 1980 přinesla ocenění Hugo. Zde se zabývá stavbou gigantického výtahu vysokého 36 000 kilometrů. Clarke přitom vychází z reálných objevů a hypotetizuje s výrobou uhlíkových vláken ve stavu beztíže. Velice známá je také kniha jeho Ráma. (Pozor, Clarkova je pouze první kniha, u zbytku sérií Clarke figuruje jen jako patron Gentry Leeho.) Jedná se v ní o průzkum obrovského válce, vyrobeného neznámou mimozemskou inteligencí. Cizí loď prolétává sluneční soustavou a je třeba ji prozkoumat. Za zmínku stojí také povedená novela Měsíční prach a samozřejmě také množství dlouhých i krátkých povídek.
Arthur C. Clarke, který si zachoval tvůrčího ducha až do konce svého života, zemřel ve věku 90 let ve svém domově na Srí Lance.