Podněty k tomu, jak ovlivnit jednání dětí změnou jejich myšlení, jak je podpořit v navazování nových vztahů, motivovat je k dobrým výkonům, podporovat jejich vytrvalost apod. V poslední době se ukazuje, že pro úspěšné zařazení do života je emoční inteligence (EQ) důležitější než inteligence kognitivní (IQ). Emoční inteligence se týká schopnosti ovládat vlastní emoce, ale také empatie a sociálních dovedností. Rozvoj emoční inteligence dítěte by proto měl být nedílnou součástí výchovy na každém vývojovém stupni.
Krásně ilustrovaná kniha nezapomenutelných příběhů Starého i Nového zákona. Znalost těchto příběhů je nezbytná, ať je člověk věřící nebo není. Patří ke kulturnímu dědictví naší civilizace.
Vydejte se do světa plného kouzel a magie. Čekají na vás krásné pohádky, v nichž dobro vítězí nad zlem, princové chtějí osvobodit zakletou princeznu a přemoci zlé síly. Nechybí odvaha a napětí. Kniha plná krásných obrázků patří do každé dětské knihovničky.
Kniha obsahuje vybrané legendy, podobenství a příběhy z druhé části talmudu - tzv. hagady. Autor, významný americký rabín, vybral na sto příběhů, které mají široké čtenářské veřejnosti zpřístupnit tuto málo známou židovskou literární tradici. Příběhy dosvědčují rabínskou moudrost při řešení nelehkých otázek a situací běžného všedního života.
Nejen rodičům, ale všem, kteří chtějí porozumět sami sobě, pomáhá kniha pochopit, jakou roli hrají sourozenecké vztahy. Známý psycholog vtipně vysvětluje význam postavení dítěte v rodině a jeho vliv např.na výběr partnera, volbu povolání i všechny další vztahy v životě člověka.
Vyvolává ve Váš Vaše dítě pocit beznaděje a zoufalství, marně uvažujete, co jste udělali špatně a zdá se Vám, že jste jediní na světe, kdo má takové dítě? Výjimečné dítě, o němž se často mluví jako o "problémovém", může rodiče snadno udolat a vyvolat v nich pocity vlastní neschopnosti. Tyto děti však mají pouze mimořádný temperament nebo jsou emocionálnější, citlivější, vnímavější, neústupnější a hůře se vyrovnávají se změnami než děti průměrné.
Autorka nabízí rodičům i učitelům nový pozitivní přístup k výchově. Chce jim pomoct, aby chápali sebe i své výjimečné dítě, aby v něm viděli člověka obdařeného zvláštními schopnostmi, které může využít pro sebe i pro druhé. Nabízí praktické rady, jak přijmout výchovné břemeno, které na nás výjimečné dítě vkládá. To vše s využitím mnoha příkladů ze života.
Karel Veliký, Tomáš Akvinský, křižácké války, Jana z Arku, svatý František, svatý Dominik, scholastika, to jsou jména a pojmy, které dobře známe.
A přece to všechno jsou jenom vnější fenomény doby. Za nimi, v jejich pozadí, se formoval a vznikal nový význam slova víra. Pro středověkou církev (600 až asi 1450) už víra neznamená jen hledání poznatků o Bohu, ale po znání Boha. To potom pokračuje až do dnešních dnů hledáním co nejužšího vztahu k Bohu.
Anthony E. Gilles přirovnává toto období života církve k dospívání. Podobně jako každý dospívající člověk zápasí církev, aby dokázala všechno sladit – chování, intelekt, city, víru.
A jako mnoha lidem v tomto věku se jí loto úsilí o dosažení harmonie částečně daří a částečně nedaří.
Když se jí to daří, daří se jí to obdivuhodně (rozvoj kontemplativních, klášterních a mystických tradic, prohloubení kultu svatých, počátky mariánské zbožnosti, laická spiritualita, syntéza mužských a ženských rysů). A když dělá chyby, jsou to chyby ostudné (křížové výpravy, obrazoborectví, ospravedlňování otroctví, nové oživení učení o predestinaci).
Na úsvitu reformace ještě nenacházíme církev ve stavu dospělé vyzrálosti, což byl cíl, k němuž tak usilovně směřovala, ale ve stadiu, kdy právě těžce překonala své obtížné dospívání. A právě vzrušující příběh jejího dospívání nám Anthony E. Gilles vypráví ve své knize. Při jeho čtení se můžeme naučit lépe chápat také sami sebe jako lidé víry.
